Almanachy 2025

Literární almanachy jsou na světě

Členové Literárního klubu Petra Bezruče Frýdek-Místek (LKPB) vydávají každoročně almanachy, které jsou jakýmsi přehledem jejich celoročního snažení. Ani letos se jejich autoři nemusí stydět za svá dílka – básně, prózu či texty různého charakteru. Jistě se s nimi pochlubí svým známým, přátelům či je zabalí jako dárek svým nejbližším pod vánoční stromeček. Brožury ve formátu A5 na celkem 466 stranách od osmnácti autorů si rozdali členové klubu na své listopadové schůzce a vyslechli si na ně z úst předsedkyně anotace, které napsala spisovatelka Emilie Kozubíková. Styl psaní svých kolegů zná, vždyť je zakládající členkou LKPB a přece jen i tentokrát ji svými náměty básní i dalších textů překvapili, což vyjádřila slovy: "Děkuji všem za vaši píli a nevšední zážitek. Přeji vám, aby se síla těchto krásných i závažných vyslovených myšlenek dotkla čtenářů a motivovala je k citlivému přístupu i jejich životních zacílení."

Dajana Zápalková

Anotace Almanachů Literárního klubu P. Bezruče 2025

*Milé kolegyně, vážení kolegové i letos, jak doposud jsme se kreací podzimu dostali ke sklizni literárních drobotin, v počtu osmnácti výmluvných, propracovaných almanachů, ke kterým jsem byla pověřená předsedkyní našeho Klubu literátů paní Dajanou Zápalkovou, sepsat anotace. Děkuji Vám za Vaši píli a nevšední zážitek. Přeji Vám, aby se síla těchto krásných i závažných našich myšlenek dotkla čtenářů a motivovala je k citlivému přístupu i jejích životních zacílení.

S upřímným poděkováním stařenka Emilka 3. listopadu 2025

(emilie.kozubikova@seznam.cz)*

Gistinger Martin František 

 Pro nejnižší znečišťování země

Devadesát autorových let je již vzpomínkou a z pařezu v Beskydech se nadále srdce autorovo upíná k potřebám a kráse přírody, kam samosebou přináleží i půvab ženy. -Má lásko- slyšet povzdech a nevnímá jej pouze všudypřítomná opečovávaná jím rodná země, pro níž, jako letitý ekolog potřebuje prostředky. Novátorství v oblasti čistšího ovzduší a vod je přece cestou šetrnosti i rozruchem stran plýtvání. On to byl při stavbě protipovodňových hrází a je strůjcem projektů zdárných osvědčených vynálezů. Jeho zasvěcený hvízdot se odvždy v Hamrech mísí se zpěváčky poletujícími mu nad hlavou. Vše to dosvědčuje jeho poetická duše v osobitých gejzírech úžasně výmluvných rýmů váženého zdejšího patriota a kolegy krajových literátů. Jakže? Nechat se započítávat mezi starce s pokleslou hlavou na stole, když přírodě nutno oplácet bojovností za neopakovatelnou vůni domova? Na to je čas. E.K.

Můj příliš těsný ateliér

v němž nejčastěji se

s mnohými novinkami spojuji

a spolu jdeme za krásami

a jen co zrak svůj otočím

ráz na ráz je tu též věk

co na tom –

nespatřuji jej ani mezi řádky

a já v tomto těsnu

přijímám i hosty

Štěstí vyzvednout ze dna tu vzniklou novost

pro ni i smělou větu

tu vzácnou minci právě nalezenou

s jistotou pro novost neotřelou

jas ani směle nevyčíslím

ten lesk šperkovaný stářím

ten do oběhu dám

schovat jej – škoda přeškoda –

skrýt jej není kam

Ale proč? Už zátěž korony

je též v řadách výzkumů

ve vývojích mizí smog

i to sucho sklízí

pojem cizí...

Grohmannová Marie

Dům spiro spero (Dokud dýchám, doufám)

Zkušená cestovatelka poutavě čtenáře uvádí do podivuhodnosti zážitkové cesty kolem světa. Pomineme-li barvitý popis kontinentálních zvláštností a atmosféru zúčastněných v exotickém rumrajchu příhod a úkazů, jsme zváni hned do soupeření v stříhání oveček a do jejich australské říše vábných ovčích sortimentů a zas na adrenalinové hadí představení v Thajsku. V neposlední řadě se nám pak ještě u nás, přímo v regionu, dostává naprosto nečekaného poprasku v bývalé paskovské Onkologii, kde mimo jiné autorka sloužila, a souhrnně s námi sdílí ještě také vymykající se, pozoruhodné překvapení. E.K.

K r á l í k

Jak už to bývá, i v prostředí vážném se najde něco úsměvného. A to se tedy našlo!

V paskovském zámečku byla dříve onkologická nemocnice. Pracovala jsem tam spoustu let. Jeden hrozivě vypadající příběh se ze dne na den otočil v úsměvný vtípek, na který se pak dlouho u kafíčka vzpomínalo. O tom vám teď povyprávím.

Kolega z ozařoven choval doma králíky. Spolupracovnice chtěla vylepšit svůj králičí rod, proto se spolu domluvili, že jí půjčí na pár dní svého samce. Bydlel v Píšti, vybral pořádného macka a dovezl autobusem ve sportovní tašce. Aby to nikdo nevěděl, zavřel ho tajně v rentgenové komoře do sušičky na snímky. Nikomu nic neřekl, protože zvíře v nemocnici - to by tedy opravdu neprošlo.

Měla jsem službu na rentgenu. Odsnímkovala jsem asi dvacet pacientů a filmy naskládala do sušičky, zavřela víko, nastavila teplotu a začala sušit. Ani já o králíkovi a jeho poslání nic nevěděla. Pan primář s ostatními lékaři přišel před vizitou do komory a rovnou k sušičce, aby si prohlédli rtg snímky ten den přijatých nových pacientů.

Otevřela jsem víko, vytáhla první snímek - nevěřili jsme svým očím. Celý, celičký chlupatý! ,,Co to má znamenat?" zařval na mne zbrunátnělý pan primář. Absolutně mne nic nenapadlo, nechápavě jsem civěla na králičí chlupy. Všichni na mne upřeli pátravý pohled. První se vzpamatovala

snímky na stranu a posvítila na dno. Králík tam ležel, vyděšený, ale živý!

Ten den se na oddělení vizita nově příchozích nekonala. (Z provozních důvodů.)

,,Čí je ten králík?" křičel primář po nemocničních chodbách. Laborant - nešťastný majitel zvířete - se musel přiznat.

Měsíc měl po prémiích.

A králík? Snad to horko nemělo vliv na jeho požadovanou funkci. 🙂

Inka Heč

 Zrození

Trpkosti krvácejících zkušeností promlčenou vřavou lásky, srážející až k mstě, naťukává autorka taje intimity s následnou genezi - hravostí slz, krásou setkání i vytouženým darem potomka Laurinky. Mistrný tanec emocí. E. K.

Mamince

Nevyhošťujte z krajin

kde se rozlámané srdce směje

Tomu se říká domov

a kukačkové hodiny

ti nakukají radost

až obejmeš šedivou ustaranou hlavu

a šeptem se vypláčeš

do jejích dlaní

Hledač Zdeněk

Maso, maso, maso

Přízračná vize - perfekcionismus varovného Sybilina pisatelství, k již nejen napovrch probleskujícího, bohužel důvěrně pěchovaného národu, módními borci malosti. Stupňování delikvence, napadající bacil brutality, solidní vztahy, hovorový jazyk český, způsoby civilizační, rozbujená agrese ležérně přihlížejících k měnícímu se domovu v džungli scénáři nakročeném k načrtnuté zde apokalypse. Úhel pohledů - absurdně v intencích, s vizí profesorky paní Reskové. E. K.

Kollárová Pavlína - Apolena

Útlé obsažná, záviděníhodná soudobá báseň v próze zobrazující žeň ženství žen. Fascinující! E.K.

Mám v sobě stud

i hodně vášně

na tváři úsměv

v duši tichý pláč

Jsem

jaká

jsem

A stále budu

Tak hodně o mně víš

tak málo mě znáš

S láskou Apolena❤

Kozubíková Emilie 

 Ouškoviny

A, Utkání s hendikepy v rukou Zdravovědy. B, Hovorová neúcta k jazyku prosakující stupňováním v médiích. C, Vlastenecká turistika na Štramberskou trúbu. - Snaha komixem dvou próz a básně rozesmát obnažením kormutlivých traumat. E. K.

Proč Štramberk?

Jó, byli trampové a pěšky šli...

Já měla sen, šlo v něm o uši.

Kampak?

Do Alp, z Alp,

či pochlubit se Louvrem?

Na Štramberk? -Vždyť jo- Trůby k Trůbě

pobýt -hmhmm- až v "Sousedním Regionu"?!

-"Smetánka" selského rozumu?

-Ta nepřiškrcená límcem

obrážející krk úpisem?

-Tedy jen tak,

žádničký strach z věřitelů v patách

náročným kukadlům jednou dopřát pastvy?

-Ona nevymřela rasa milovníků vlasti?!

Jakás sorta Posedlá cest- snílek vlastenec

a či- šengénokazec-z tama příšelec?

Nebo,nedej Bůh,

že by rád- sám fantom gurmánů

slupl jakés ucho zbylých křesťanů?

Kozubíková Emilie 

 Síla dialogů

Lehkonohou prózou o vážných profilacích času středního věku Mileny Sladké, sekretářky primáře gynekologie, po dovolené ve své kanceláři překvapené holčičkou Lilian, zahrnující ji do neúplné rodiny kolegy šéfa oddělení. E.K.

Matysíková Libuše 

 Malé zázraky

Různorodé veršovánky s charakteristikou květin, zvířátek, potažmo člověka- vzbouzí kantorka mateřské školy údiv hlavně předškolních svěřenců nad květenstvím křehkých stvolů jarních trávníku a letních luk. Nad krásami motýlů a ptáků a něhou zvířecích kožíšků. Urychluje autorka takto manipulativními pomůckami kýženou artikulaci ze žvatlavosti dětí, hrou se slovy a rýmy jako přípravu na školní dril? E. K.

POHLAZENÍ

Když růže usmívá se

vynikne ve své kráse

když o trny zavadíš

o lásku se poraníš

Návratová Ivana 

 Mery v rozpacích

Pohodový příběh přátelství vzniklým mezi dvanáctiletou vnučkou Mirka a jeho přítelkyní, všestranně zdatnou Mery. V součinnosti ženy a děvčátka prokoukla zahrádka s okolím chaty- hájenky, nedaleko usedlých majitelů, během jejich týdenního pobytu. Souhra obou, píle původně vnucené Mirkovy vnučky a Mery, je nečekaně, přímo rodinně sblížila. Vedle telefonátu s Mirkem a dobrodružných cest za majiteli, prožily neopakovatelně krásný týden. Příběh ačkoli téměř oproštěn adrenalinových scénářů je ukázkovou romantikou líbezně kamarádského, nevšedního všedna, záviděníhodného úseku života, pojatého za správný konec. E.K.

Nováková Melánie 

Můj vesmír

Noblesní poezie heslovitých zpráv, zkušeného srdce - krásou i neduhy země, dotírajících symptomu míst, spjatých s dětstvím, mládím, pohřešovanou láskou v dramatických komplikacích času. A boje s letargií ze sólových vnímání luxusního prostoru a času, jakoby již jen generací nástupních. Ryzí.    E. K. 

ŘÍJNOVÁ MELANCHOLIE

Na hladině kaluží

lodičky z listí

Vítr přemluvil stromy

konečně svléknout

barevné šaty

Na kole jede

se sluchátky v uších

zpívá na celé město…

Jestli je tohle zpěv

určitě radost z bytí…

Jeřabiny u kostela

ztratily rudou pýchu

Tak za rok

o tom čase…

Petrová Věra 

 Tiše neštěkat II

O kráse a pomíjivosti průběhu solidního rodinného zázemí, kde se přes vtipnost hravé píle dostává místa laskavému přátelství s němou tváří i srdečností kolektivů. A o chrabrém duchu nalézt se za osudových ztrát v novém, láskyplném uplatnění. Bašta. E. K.

Představte si, jak krásný svět by byl, kdyby lidé měli srdce jako psi…

Prokešová Taťána 

 Žena a její svět

Pozoruhodně a mile nastavovaným zrcadlem i receptářem autorčina know how, se nám dostává plastického profilu osobnosti ženy. Jejího údělu a naplnění v zralosti i slabosti. Osvícenou poezií oslovuje a dovybavuje rozšafnou paží dodáváním odvahy k radostnému poslání bytostem nad jiné křehkým, jakou je sama. E.K.

Na světě bylo, je a bude mnoho úžasných a silných žen, od kterých se můžeme učit a které nás každý den motivují a dodávají nám sílu.

Být silnou neznamená být bezchybnou, nemít strach o své blízké, nepochybovat o sobě, ale umět se se svými nedostatky vypořádat, přijmout své slabosti, být si vědomá své hodnoty a toho, co od života chceme.

Ptacek Jana 

 Pekelný pořadník

Trefná tragikomika autorkou ztvárněného pekla na zemi ústy vedoucího čertovského managmentu "doporučujícího" koupi domu, ojetého vozu, provozujících se dam. Neboť pro všechny tyto živnostenské funkce jsou již připraveny podzemní, náhradní, specializační týmy profíků. Zájemci se mohou zajímat, zda jsou v evidenci a jestli přednostně.E.K

"Hlupáku! Samozřejmě, že nevyřešilo. Jen to všechny problémy, které zbytek světa už měl za sebou, oddálilo. Dneska jsou na tom s covidem stejně špatně jako v každé jiné zemi."

"Pořád nevíme, o které město s covidovým očistcem se jedná," ozval se Bumbala Bum.

"Melbourne, australský Melbourne přece! Ta duše před bránou je jistě odtamtud. Nerad to přiznávám, ale vypadá to, že má pravdu. Její očistec, odpykaný zaživa za covidu v Melbourne, si nepochybně žádá zápočtu. Udělím pekelný pardon," rozhodl Lucifer.

"A vy, holoto, zpátky do práce," zavelel a vyrazil k bráně.

Resková Eliška 

 Střet iluzí s realitou

Frustrační ukazatel destrukce k bezhlavému nakládání se svobodou demokracie. Kritický nadhled podstatou, z jejíž benevolence se vytrácí charakter a zvuk češství. Edukativní analýza převažujících negativ, varující i nabádající k důsledné úrovňové obrodě hodnot, hájením osobností a dosud náš domov reprezentujících unikátních borců i existenciálních výrobních skulptur managmentů. E. K. 

Tyrlíková Horáková Božena 

 Slovní ozvěny

Opiát dokonale ztvárněných citů. - Sen o milování. - Plastická milostnost. - Prosící ztělesněná touha. - Zpěvná poezie lásky. Důvěrně známé? Kdo však tak mnohoznačně a nepokrytě také vyprodukuje glosu milostnosti? E. K.

Už zase ve mně 

pramínek touhy tryská.

Přes mendry vzpomínek

zmateně skáče.

opět po tobě se mi stýská.

I srdce hlasitě pláče.

Buší ve mně na stěny

jakovězeň do mříže cely.

Byl jsi úžasně něžný, nesměly...,

mé dlaně toužily,

tak milovat tě chtěly.

S tebou jsem zapomněla na čas, na všechno, co se nesmí.

Byl jsi láskou bez příkrás.

Nádherný, vzdalující  se Vesmír.

Vidura Bohumír 

Klíč

Shledáváme se s boomem spletitosti okamžiků v složité přástvě rázovitého autorova zrcadla? Hledejme v zdánlivě lehkých momentkách jeho záměr hloubky. Nalezneme rozhodnost, i romantický vhled nostalgií ochozených cest a nohou, s připomenutím palčivosti mlhavých dálav. A ovšem hořkost mezi řádky, podtrženou ležérním stylem, v důmyslnosti velkodušných sdílení. E. K.

DUR I MOLL

Protéká řeka jak

mezi tóny struny

v dur i moll

a zvučí živě kol

někdy jak roj včel

až bys z toho oněměl

a jindy téměř neslyšně

od splavu ke splavu

kam já asi doplavu.

Zápalková Dajana 

 Přemlouvám čas

Mistrná vyobrazení drsně šťavnatého soudobí. Parádními rukávy poetické róby se tu kutálí i obrázky úchvatného mládí. A misky vah vpadlých nenávisti, zrad, splínů, horoucí láska v opájení se vzájemností, katarze. Průzorem vlastního charakteru svízelný diškurs s časem a pátrání jeho ramenem. Nějak tak - margiraci vznášivých vloček proměn, vzletnými radostmi i svazujícími přízemními strastmi snaživě vpravujeme pozitivům kaleidoskopu představ, nicméně skutečnost dnů nutno naplnit povinnostmi autorčina světelkujícího všedna. A že má půvab, nahlédněme. E.K.

Jen poutník

vidí slunce vycházet

v místech

kde zhasla noc

On nezná

přízraky silničních světel

jsou mu vzdáleny

však miliony hvězd

nad hlavou mu svítí

třesou se …

padají …

Utrousily nový den

Zejdová Žofie

 Gynši, kvjotek a ine dřisty

Kouzelná poetická romantika, poezie s pohodovou regionální prózou. Česky i nářečím o nás, venkovských balících, světácky se valících ve znamení "muj z moju," do moře komediálních exhibic. Avšak i v úloze skvoucích se pravostí dam, nesených sněním křídel Ikara, rádoby zachycujících čaro barev, bohužel proměnných dávných břehů, s otisky iniciál také autorčiných, dívčích stop, výsostnými vodami domova. E.K. 

Baran

Baran, zajunc, vajca

a tež kvitu sklenica.

Přijśť možum všici

s karabačim koľednici.

Troche vody na glove,

 něch zme my robki zdrove.

 Na ježiša spumnitě se,

 un i jaro naděj něše!