Svatoslav Butora

https://literatinawebu.webnode.cz/svatoslav-butora/

Narozen 1950; ČSFR, ve Slovenské Republice. Otec pochází z Frýdlantu n/O. Absolvoval jsem 2 střední školy - strojní a stavební průmyslovku; dále jsem absolventem Vysoké školy v Žilině - fakulty strojní (jako Ing.). Moje životní dráha byla zaměřena na tvořivou činnost v profesích projektant, stavební fyzika a výzkum a vývoj v oblasti technických věd. Pořád ještě technicky tvořím a vynalézám. Poezii, povídky apod. píšu v slovenském a českém jazyce. Píšu pro vlastní potěšení a pro potěšení blízkých duší... Rád se dívám do světa vlnění - do prostoru moře a Vesmíru. Jsem na světě rád.

Posílám básničku při příležitosti MDŽ. 

Slniečko a lúka 

Moja milá je krásna lúka

Vždy iným kvietkom je

Keď sa usmeje

ONA to vie

Šťastíčko usmievavé

Očiam ponúka

Vie že SME si súdení

Žiť a Byť spolu na Zemi

Vedľa seba vedľa neba

Deliť sa o seba

Svoje sníčky meniť

Na živé ohníčky

Netreba trhať city

Láskavým pohľadom

ONA vie

Šťastíčko nasýtiť

A potom kvitnúť v objatí

. . .

SME dojatí keď spolu SME

Ty a Tvoja nežná ruka

. . .

Čakáme Spolu Slniečko

Život a hudba 

Dievčatko objavilo

Život a jeho tóny

Sníva a cíti

Že ON sa ku nej sklonil

Z neba sa do nej díva

Aby ONA mohla snívať

Večný Otec Hudby

Láskavou rukou

Vedie ju do záhrad

Krásneho Sveta

Kde oči neplačú

Svetielka dušu liečia

ON Život ON Večný Otec

Má Ťa rád

Živí sa živým tešia

Vzlietni Dievčatko

Ku hviezdam

Poď ku MNE

Vezmi za ruku

Dieťatko a seba

Budeme spolu

Na Zemi ako rodina

Na nebo spomínať

V blízkosti neba

... viac netreba ...

ON Je vedľa Teba

Budeš s hviezdami splývať

Na večnosť sa dívať

Motýliky šťastíčka

Priletia s Tebou snívať

Detské roky sa vrátia

Tóny budú hravé

...vidíš ? Hudba má krídelká

...áno ... Maestro ...

Srdečně Vás pozdravuji a přeji Vám a všem přátelům Paní Poesie pěkný den a pěkné a dobré všechno. V příloze zasílám  má nová poetická dílka, která jsou alegórií na plynutí Času a Osudu v našem životě. S.B.

Triptych alegorie plynutí Času a Osudu 

Šťastný koník 

Tvoj verný koník

Celý rok s Tebou

Vedľa Teba chodí

Ide tam kde ho

Tvoja ruka vodí

Kam ty sa dívaš

On tiež sa díva

V jeho múdrych očiach

Celý svet sa skrýva

Vie o Tebe všetko

Vie kde bývaš

Aj on je tam

Na Tvoje slovo čaká

Na slovo človeka

Každý deň

Keď ho kŕmiš

Keď ho hladíš

Vernejší vďačný pohľad

Neuvidíš

Veď vieš že vie všetko čo aj Ty

Je rád keď nie je sám

Že nie je zabudnutý

Niekde v kúte

Kopýtkom dáva Ti správu že je rád

keď môže u Teba skloniť hlavu

Každý deň v kalendári

Múdro sa tváril

Je tvoj priateľ a kamarát

Tvoj koník má Ťa rád

I keď sa to nezdá

Bude z neho hviezda

Ktorá všetkým deťom sveta

Želá šťastný nový rok

Aby každý deň roku žil

Aj dnes aj potom

Tam kde je

Štvorlístková Lúčka

Šťastný koník

A jeho šťastný dych

On teší sa na živých

Na deti za plotom

Mořský koník 

Když vidíš ve snu

Mořského koníka

Tvá plavba životem

Po mořích skončila

Odevšud do Tvé lodi

Voda proniká

To není nic pro námořníka

Jiná loď není v dohledu

Jen gravitace řídí

Tvůj pohyb ke dnu

Není obzor ani dálky

Čas ztrácí smysl

Zatmění očí a duše

Nic víc neříká

To není svět pro námořníka

Pro námořníka

Bytí je nad hladinou

Živá Eva dává sílu

Plout opět vzhůru

Vynořit se z beznaděje

Ze světa hlubin

mořských koníků

Bez živé Evy není úniku

Štěstím se chvěje

Její Duše Že Jsi

Bratříčku námořníčku

Když někdy zahlédneš

Svět Mořských koníků

Neplavej za ním

Nebuď jak Mim

Tančící s Chimérou

Bezedných nocí

Přijde Čas Hlubin

Nebude úniku

Ze světa kterému není pomoci

Luční koník

Přiletěl Přistál

Na tvé ruce

Na louce

Žijící vůněmi

Na dlani která drží Tvou dlaň

Ani ON není rád sám

Tak jako my tu dole

Kde byla naše zem

Ploužíme se souženími

Mezi zatím živými

Ale při tom všem

Cítíme jak je zvědavý

Jestli víme že náš osud

Má větší délku než ten jeho

Uprostřed Moře trávy

A jestli je pravý

Nebo je to jen lež ?

Luční koníčku

Leť a skákej a běž

Zkoumej osudy

Ze všech blízkých dlaní

Jak malá cigánečka

Otevři Osudu dvířka

Tvá moudrá očička

Máme rádi

Jsme rádi že jsi s námi

Bratříčku

A že si s námi cvrlikáš

Byl jsi a vždy budeš náš...

...už jsi našel koníčku

Louku pro tetu Aničku...?...

Večerní klid

Tak nějak se stalo

O štěstí se mu zdálo

Byl večer byl lásky čas

K nebi se tyčil klas

Památník vzpomínek na léto

Na všechno co bylo zaseto

Na ostatní co nejdou kolem

Když nejsou zasetí

Památník dávných objetí

. . .

Na pole se snesla noc

V pohádce Pozdního Slunce

Cvrčkové uspávají milence

ONA je v lehké halence

ON ji objímá jak vánek

Jezírko zvlněné štěstím

Připlouvá K Němu

Tak nějak se stalo

Poutník objevil spánek

KDE JSEM

Co myslíš ?

KDO JSEM ?

Les a lavička

Na Počátku Světa

Stvořil Můj Otec Můj Bůh

Můj Pán

Nebesa a Zem a Lavičku

Nebyl Sám

Kto chtěl se dívat

Jak dýchá Prostor a Čas

Jak na lavičce čeká

Člověk člověka

Pod klenbou hvězd

JSOU s námi vedle nás

Na lavičce

Vidí na nebe Vidí na sebe

Všichni Usměvaví Kteří Jsou

Na dráhách nebeských cest

Pod klenbou hvězd

ONA A ON A ONI

Věčná světýlka

Nad lesem svítí

JSOU s námi v nás

Na lavičce

Přichází

Mají si kde sednout

ON odhrne spadané listí

ONA se usmívá

Je to jak loni Když snili

S námi

S létem zasnoubení

Vedle nás byli

Lavička a les

V objetí nebes

ONA A ON Zářivě září

Ona a On a Léto 

Vrhá se na mne

Jako letní déšť

Svírá mé tělo

Vášeň vzešlá z hor

Má modravé rty

Je od borůvek

Voní jehličím

Spolu jsme srostli

Na letní louce

V blízkosti lesa

S plameny léta

Klesáme k zemi

Ohříváme mech

ONA odlétá

Její nebesa

Nad vrcholky hor

Se mnou odnesla

Rozvášněný dech

ON zůstává sám

Večerní chládek

Z hor dolu stéká

Údolí halí

Ticho Dým a Bíla Mlha

Letní oči večer hladí

Svätojánske mušky

(pieseň)

Vráť sa mi vráť

Slniečko z môjho detstva

Buď so mnou ako môj kamarát

Aby prítomnosť bola pestrá

Prosím pri mne sa nestrať

V záhyboch moci noci

Objav môj slnovrat

Nájdi ma prosím - Mám Ťa Rád

Na ceste ku mne

Svätojánske mušky

Svetielka detských duší

Vráť mi ich prosím vráť

Mám ich Rád

Holubička večerní

Včera roznášela

Poštovní úsměvy a zprávy

Chladila milencům touhy a hlavy

...a jiným dávala naději

Určitě s Vámi budu později

Mám sny na které každý čeká

ON A ONA

A všichni co mají křidélka

V chladném stínu hledají ty svěží

Za štěstím letí a běží

Hned vedle Sluníčka

Zapadla do stínů

Večerní holubička

Hledá večerní zrníčka

V kouzelné chaloupce

Při zahrádce na lavičce

Seděly dětičky

Zpívali písničky

Hráli Člověče Nezlob se

Máma se smála

Věděla

Dětičky nesní všechny třešničky

Večerní holuběnka

Zakryla křidélky Sluníčko

Málo maličko

Přinesla k zemi jeho teplíčko

Pustila kocourovi jedno peříčko

Aby se mohl chlubit

Jak jen tak unikla z jeho spárů

a nechal ji žít jen tak z rozmaru

Věčné dítě

Dětství se mne drží za ruku

Jako Děťátko svého Dědečka

Je ve mně

Ptá se na všechno co vidí

Na záhady světa lidí

Kolemjdoucích co jdou světem

Jako mé Já

Odněkud někam

Pořád se ptám

Já Dědeček svého Dětství

A Děťátko svého Dědečka

Kam spěcháš když jsi všechno viděl

V zahradě bolestí a štěstí lidských křídel?

...a proč Čas na nás nepočká?

Odkud Jsi Dědečku a proč jsi se Mnou tady

...a mají se vrány také jak My rády

...a můžou se s námi kamarádit

...a proč jsem jiné Já než Ty

...a budou naše cesty

Někdy opět splývat

...a budeme se na svět

Někdy v sobě spolu dívat

Dědečku

...a je pohádkám vždy konec

Když zazvoní zvonec

Na konci naší cesty?

Dědečku

...a kdy končí Dětství?

Holubička denní

Duše smělá

Kde jsi byla ?

Chtěla jsem doletět do nebíčka

Teď

Na Zemi hoří další svíčka

Svítí bez duše

Z plamínku vzlétla holubička

Jak Ikarus k světlu Sluníčka

Teď objímá život

Ve vesmírném tichu

Bez hříchu

Mávání cizími křídly

Ve světě poznání sídlí

Duše smělá

Kam jsi chtěla?

Tam kde se létat smí

Kde k štěstíčku je vidět cestičku

Teď synáčku

Vydej se na cestu

Hledej si nevěstu

Přibal si do batůžku

Pár svíček a pár křídel

Aby jsi na pouti k holuběnce

Na její sny viděl

Nehorľavé sľuby

V blízkosti ohniska

V Oceáne Vesmíru

Na jedinej planéte ktorú máme

Je Les

Sme s ním

Spolu živí a sniví

Okolo ohníčka vieme

Že dnes

SME

SME ONA A ON

SME VŠETCI AKO ONA A ON

Sme živí

Sú s nami všetci

Ktorých vidíme i nevidíme

Všetci s ktorými SME

Okolo ohníčka sedia

Slovka nepovedia

Živí a nehorľaví

Plamienkami v očiach

Dávajú si správy

Nehorľavé sľuby

Verným očiam

Aby zostali a boli

I keď svet okolo bolí

Keď zhasne internet

Zostaneme verní

Plamienkom a Sebe

V Sebe sa uvidíme

Les Zostane i Skaly

Zostaneme zdraví

Zašumíme spomienkami

Oživíme SLOVO

Bude Naším Domovom

Keď SLOVO zostane

Budeme nehorľaví

Nebudeme sami...

Budeme

Holubička ranní

Den co den

Bělounká Holubička vzlétá

Křidélky víří život

Stíny horkého léta vítá

Na stromě svítá

Hned vedle Mého Sluníčka

Hledá holubí slovíčka

V Knihovně Nekonečna

Zobáčkem obrací listí

Milenec ČAS si je jistý

Že s ní bdí a sní

Že na Zem nespadne

Neztratí se mezi příběhy

Nelétavých snů

Nelétavých chodců

Den co den

Milenec ČAS vzlétá

Na strom Holubího Světa

Když Holubička

Hledá každodenní štěstíčko

Naléhavé zbytečnosti

Nemusí řešit

Z kapek rosy může se těšit

Sluníčko

Snežienky a deti Sú

Na brehu námestia

Deti sa nevmestia

Na lavičku

Na chvíľočku

Majú radosť že Sú

Že živé Sú

Na Slniečku Sú

S Tebou rady Sú

Tvoje Snežienky Sú

Na chvíľočku

Rozkvitli Zámocké schody

Jar po nich chodí

Do parku s kvetinami

S ňou ľudia nie sú sami

S ňou radi Sú

Osamelí pútnici

S ňou deťmi zase Sú

Jej Snežienkami Sú

Potešenie z Pekného Bytia počas sviatočného času praje Svatoslav Butora.

SOM ZASE KVETINKA

Postojme trošku

Moja Vzácna

Kde si sa vzala

Kvetinka zo základnej školy

SOM veľmi rád

Zase Ťa vidím

Cítim Náš Čas

Prach Nezasypal čím sme boli

Námestíčko Pri Fontánke

SO MNOU Z TEBA SA TEŠÍ

Spomienky budeme riešiť

S pesničkou cestičkou

Ktorá nebolí

Postojme trošku

Poďme sa usmievať

Len tak ako keď SME boli

Šťastní že SME jedničky

Zvedavé hviezdičky

Pri varenom vínku

Vonku na schodoch školy

...teším sa...

SOM TU Zase s Tebou

...teším sa...

SOM TU Zase SOM

...teším sa...

Zase Tvojou sestričkou SOM

Dnes Ona a On SOM

           SOM

KVETINKA PRE RADOSŤ

Povídky pro dlouhé předjarní večery

Mosty a motýlci

Mosty jsou důležité stejně jako myšlenky a stejně jako jsou důležití Otec a Máma. Můžu jít tam, kde někdy mohu na jedné straně Mostu nalézt Otce a někdy mohu na druhé straně Mostu objevit Mámu. Stává se, že Otec a Máma najdou cestu k sobě, a lze je pak vidět spolu na jedné straně Mostu. Tehdy můžu jít za Nimi a těšit se z jejich přítomnosti a dát si s Nimi na jejich straně Mostu kafíčko. Druhá strana Mostu přestane být zajímavá. Celý život můžu chodit po Mostě a přes Most sem a tam a být osamělý a potkávat vzpomínky. To je normální. Nevadí, že se na mne a do mne zkoumavě dívá kočka, která si na Mostě urovnává myšlenky svým ocáskovým způsobem. Uvědomuji si, že vidím nohy své milé ženy bez bot, které nosila před několika lety. Asi sním a vím o tom! To nevadí, to není mikrospánek. Odněkud zdáli zaznívá hudba a písně od Pink Floydů a Vysockého. Bylo léto a zase bude nové léto a bude veselo. Přiletí hejno motýlků a jejich křidélka oznámí světu pod Mostem svoji víru v budoucnost a sny. Když jejich křehká tělíčka nasají do sebe energii Sluníčka, zaletí do stínů pod Most a odtud zamávají křidélky na Věčnost. Fascinuje mne jejich Motýlí štěstíčko a potěšeníčko z kapky vody na pampelišce. Jsou jako elfové z pohádky. Jsou mi blízcí jako Otec a Máma. Mají v sobě všechno. Nepotřebují Most. Stačí jim křidélka. Stejně jako já ani motýlci nepotřebují Chaos a Smutek a skřehotání vran a havranů s divokými žolíkovými kartami v zobáku. Mám rád Otce a Mámu a motýlky.

Mim Valentýn

Kdysi žili mimové a děti spolu jako jedna usměvavá rodina. Mimové se na divadelním pódiu nebo na chodníku předváděli a šklebili se na svět kolem, jako kdyby byli dětmi a děti se jejich kouskům smály a měly jich rády a cítily se skvěle a svět se zdál krásný a příjemný.

Pak se stalo, že mimů se ujmuli úředníci od kultury; veřejně právní techtle-mechtle učinily z mimů podezřelé figurky, které se nedaly přiřadit do žádné škatulky. Nakonec se pro mimy našla práce v škatulkárně se srdíčky z fondánu, čokolády nebo z papíru, dostali punc svaté lásky a děti a mimové přestali být jedna usměvavá rodina. Mimové se dostali do světa starobylých pohádek. Poslední žijící Mim Valentýn se stal spojencem a maskotem zamilovaných dospěláků, kteří se na chvíli stávají herci svaté lásky, a Mim Valentýn rozdává srdíčka namísto úsměvů. Svět se na děti neusmívá. Chybí mimové a usměvavé sny a vzpomínky. Chudinky prostitutky prosí o úsměv soucitné kolemjdoucí a Mim Valentýn odvrací od nich tvář. Děti prosí o úsměv své mámy a ony se kvůli dětem domáhají soucitných úsměvů zaměstnavatelů. Chybí mimové... 

MĚSÍČNÍ POHÁDKA 

Na druhé straně Měsíce
skrývá úsměv
Měsíční Uličnice
Přes měsíční kotouček
Když je spln na mne mává
Připlouvá oknem
Je všude kolem
S celým vesmírem
Něžná světýlka zasilá
Z nebe na zem
Na louce neznámých nadějí
Dvě duše láskou se zachvějí
Kouzelně kvetou
Raději nedýchám
Beránek Boží Se Usmívá
Měsíční Uličnice
Ztrácí Měsíční Nevinnost
...ONA JE MÁ MILÁ...
...Kde jsi když je den?...
Na konci
Měsíční Pohádky
Je měsíční ulice
Po ní chodí sestřičky
Měsíční Uličnice
Hvězdičkové hvězdičky
Když půjdeš ven
Kouzelnou vzpomínku
Na mne si vem
Čeká Tě rozkvetlá louka
Tam můžeš celý den na kvítka koukat
Hvězdičkám zpívat písničky

KLOBOUK U JEZERA

Jezerní mlha
Obrazy vplouvají do očí
V přístavu duše kotví
ONA A ON se odvážně odvážou
Plují k sobě
Klobouček v dáli změnil směr
Ke břehu míří
Vzpomínky
Na léto nelze nemyslet
Písek a vlnky a čas
Také nemyslí
Pod nohou bosou
Blíží se vlnění
Snění a objetí
ONA A ON
V té ranní mlze svítají
Na vodě plave klobouček
Jezero se usmívá

Věčnou dovolenou v duši
Nám nic nenaruší
Našli jsme klobouček
Bude hezký den

VLNKA 

Moji Drahí
Práve Som Prišla
SOM TU Z Mliečnej Dráhy
SOM TU SOM VLNKA
SOM Vaša
Vlním sa ako úsmev
SOM Semienko Trávy
SOM na lúke medzi kvietkami
SOM ONA A ON
So Mnou Nie Sú Sami
V Jeho A Jej Dlani
Ležím A Snívam
Baránok Boží Sa Usmieva
Do Očí Mi Hľadí
Dušu Hladí Plachá Nevinnosť
Študentskú Halenku
Tú Tenkú
Pre Každú Panenku
Nežná Voda Vzala
Voda Vodenka
S Úsmevom Vlnky
Si Ju Odnáša
Je Jej Je Naša
Pre Radosť
Pre Ľudí
Znova Sa Budí
Nová Budúcnosť
Veľmi ju chcem
Nikdy Jej Nemám Dosť
Panenka Vodenka
Baránok Boží sa usmieva
ONA SA BLÍŽI...
SOM Úsmev a Vlnka

SOM TU PRE RADOSŤ

O mesačnom svite

Čo cítiš

TO TY SI NA OSTROVE

Čo vidíš

NIČ NIE JE NOVÉ

RAZ VZPLANIEŠ

RAZ ZHASNEŠ

So sebou splývaš

Do seba sa dívaš

Svetielkom

Mesačného sveta

Svetielkom

Nebeskej hudby

Zasnená

Vo vlnkách vlní sa

Zvlnená nevesta

K nej mieri tajuplná cesta

Lásky a Sudby

Vlnky Žblnky

Trošku bolelo

To Bolero

To Svetlo

Tá Tma

Tam za vodou

Odpláva bezo mňa

Diaľava bezodná

- - -

V Krajine Všetkého

Všetko je INÉ

V Záhadnej mesačnej Krajine

JE

SVETIELKO

VO MNE

JE S TEBOU

JE NA OSTROVE

JE TU

JE ON

Je Mesačný Svit

JE ONA

JeVlnky Žblnky

JE VŠETKO

JE VO MNE

JE ZASE

JE V MESAČNEJ KRÁSE

JE ZASE VŠETKO

NOVÉ

SÚ

NOVÉ SVETIELKA

SÚ VEČNÉ

Vlnky Žblnky

Srdečně Vás pozdravuji a přeji Vám a všetkým poetickým duším LKPB všechno pěkné a dobré a poetické a svěží a májové a léčivé a láskavým pohledem na májová kvítečka naplněné Bytí. V příloze nájdete mou básničku pro potěšení a pro zveřejnění. Svatoslav Butora

JARNÝ POZDRAV

POSIELAM PRIANÍČKO

PRE

ŠŤASTÍČKO

pre

Potešenie z Pekného Bytia

pre

Splývanie s Láskou

I Na Zemi I Vo Svete Nad Nami

VŠADE KDE SOM

Krásne Živé Svetielko

V Tvojej Duši

SOM

Sonáta Jarných Túžieb

V TEBE SOM

SOM

TU SOM

ŠŤASTÍČKO

Ku Tebe

Prichádzam ako nová jar

Potichu

Jemne a bez hriechu

Mám V Sebe Tvoju Tvár

Vo Večnom Mesačnom Svite

Všetko Krásne Je Skryté

Zrkadlíme

V Svojich Očiach

Z Lásky K Životu

SOM TU

My a Naša Budúcnosť

Nikdy jej nemám dosť

Tulák a lavička

Šiel po brehu Slatiny
V hline a piesku nechal stopy
Sem tam zem skropil
svojím potom
Bola jar
Sneh sa topil
V cudzom dome
Našiel tichú lavičku
Pohladil cudzej mačke
prítulnú hlavičku
Hneď boli svoji
Vôňu bytia prijímali
Pod obojím
Veselé kvietky
S láskavým nebom
Spojili víno s chlebom
Dedo požiadal babičku
Prines starká kávičku...

Keď už sa hýbal z miesta
Prišla k nim nevesta
Horela ako lipka horela
Pri nej jej duša sedela
Do lipky a do neho hľadela
Byť čia nebyť...
Celá bola nesmelá
V Tebe chcem byť
Svoja svojím obláčikom
Chceš byť mojím nebom ?
Dedo sa smial
Starká ronila slzy

Dodnes aj tulák slzí
Prečo len vtedy
Z tej lavičky nevstal
Prečo pre obláčik
Sám sebou sa nestal

Tulák a Lavička vedia svoje
Z hory priteká večerný les
Ohníček bude svietiť dnes
Na cestách Osudu
iné nevesty nebudú
Po brehu Slatiny
Príjde niekto iný
A privíta ho iný ded....

V LONE OHŇA

Svet a diaľky
Pri ohníčku ohrievajú
Spomienky na budúcnosť
Živí jej nemajú nikdy dosť

LES ŽIARI
SNEH RODÍ DIAMANTY

Dvanásť apoštolov
Všade naokolo
UPROSTRED MŇA
Prichádza ku Mne

Povzbudzujú plamienky

aby SME boli
Živí a KRÁSNI
Hriali a svietili

Nesmieme nebyť
Budeme !
Budeš !
Uprostred Mňa

V LONE OHŇA

Les žiari
I keď je zima
ŽIVÍ OŽÍVAJÚ
Diamanty snívajú
Nahlas sa hlásia k životu

SOM S NIMI RÁD
I keď je zima