Bohumil Ždichynec

https://literatinawebu.webnode.cz/bohumil-zdichynec/

Pracuje jako lékař-specialista v interní medicíně, vědecký pracovník; současně spisovatel, básník filozofické lyriky, esejista a prozaik. Napsal několik desítek knih.

SLOVO ROZPOUŠTÍ CO SOUŽÍ

Ta chvile je závažim, aneb třicáté páté narozeniny (výbor z poezie 1987-2022)

Medicína, umění a záliba v přírodních vědách jsou spojené nádoby v tvorbě spisovatele a básníka Bohumila Ždichynce. Lékař, postgraduální specialista v oboru interní medicíny, vědecký pracovník. Narodil se 17. 8. 1942 v Sedlci-Prčici. Rodovými kořeny ukotven na jihu Čech, žije v Praze. První autorovy verše zazněly v pražské poetické vinárně Viola v podání Radovana Lukavského (1967, 1968). Sbírka Zvuky do prázdna (Mladá fronta, Praha 1968), kterou zredigoval Ivan Diviš, r. 1969 nevyšla. Je spoluautorem legendárního almanachu Zelené peří (1987), ke sté repríze poetických seancí v klubu Rubínu, založeného divadelníkem Mirkem Kováříkem. Následovala sbírka Soukromé Benátky (Plzeň, 1987). V další dekádě opožděné básně Tanec v prázdném sále (PmD Mnichov, 1996), Syndrom Titaniku (Praha, 2000) a 24 hodin v těle antičlověka (Praha, 2021). V 90. letech autorovy básně znovu zazněly ve Viole. Po r. 2000 opakovaně v Malostranské besedě v pořadech Zelené peří a v pražském Café Montmartre. Ve třetím tisíciletí mu vyšlo deset básnických sbírek. Věnuje se i esejistické tvorbě (Známe sami sebe, 2016, Třetí medicína, 2016, O člověku jinak, 2018) a napsal knihu o proměně člověka a krajiny ve světle genealogie jihočeského rodu (Stopy v srdci, 2017). V oblasti prózy vydal povídky Zvláštní způsoby štěstí (2019), Rubikova kostka života, (2020)), Císařský řez (2022). Z oboru medicíny mu doma i v zahraničí vyšla řada odborných a vědeckých prací. Editoval několik knih. Autorově pojetí tvorby je blízké dílo akad. mal. Dimitrije Kadrnožky, emer. děkana a profesora Výtvarné akademie v Havaně, jehož kresby a obrazy vyúsťují do lapidárních stylizačních zkratek vyjadřujících umělcovo krédo prvopocitů. Umělec by měl zkoumat i co je za smyslově vnímatelným světem, to co je za hmotou a dává existenci všemu jsoucnu. Jeho kresby barevné pastely z jihoamerického období tvoří součást bibliofilie Slovo rozpouští co souží. Předkládaný výbor z poezie Bohumila Ždichynce představuje průřez dosavadní třiceti pětiletou tvorbou ze století do století a z druhého do třetího tisíciletí. Jak ten čas letí, už jsme s ním došli do druhé dekády třetího tisíciletí. "Jubilant patří k oněm osvíceným představitelům zkoušeného lidského druhu, jejichž jak lékařská, tak i spisovatelská (a jiná) aktivita je dána především tím, že jejich duchovní zření zjevně a zhusta oplývá takřečeným utopickým napětím. Čili hledáním sounáležitosti mezi dimenzí etickou a estetickou, vnímáním krásné literatury jako příležitosti k spřízněnému směřování. Není divu, že společným jmenovatelem všech jubilantových gnómických přístupů ke světu, v němž žijeme, se nakonec jeví etika. Neboli etika vědecká, etika charitativní, etika literárního činu, etika psychicky oživující a v tomto výčtu bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Právě etika vykoupená poznáním a cítěním či vciťováním tvoří také podloží bezpočtu Ždichyncových prací lékařských i literárních," uvádí literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D.

.

(Vydáno 150 číslovaných výtisků, které nejsou v prodejní síti na www.kosmas.cz, ale pouze omezeně u autora; ostatní knihy v menším počtu přes prodejní síť Kosmasu)