Ladislav Beran
Písek
Jihočeský autor, člen Obce spisovatelů, píše povídky s kriminální tématikou, náměty čerpá ze své dlouholeté praxe v tomto oboru. Občas si rád také zaveršuje.
POCTA ČERVENÉMU
Vínečko, vínko, vínko, kde je v mé lahvi dýnko?
Ty můžeš za hlavu těžkou, když živím se Múzou lehkou
Ty jsi za to vinno, že z toho co večer napíši, jsem ráno trošku mimo
Jedna, dvě i tři sklenky vína při psaní, je docela dobrý počin
To přiznávám já, polda v důchodu, co píše krimi a živí ho stále zločin
Vínečko, vínko, vínko, naznač mi lehce, kde je v lahvi dýnko
Ať se mi píše lehce i když je skoro půlnoc a psát už se mi nechce
Psaní je řehole, bílé či červené pro psavce dobrá inspirace
Vydaná sbírka či knížka je radost a správná motivace
Vínečko, vínko, vínko, už vidím v lahvi dýnko!
Oči se klíží, jde na mne spaní, pro dnešek končím
Promiň, Merlote. Jdu do hajan s moji paní
„Veršovánky“ z chalupy u mě
Zážitek
Ulicí Karlovou na Starý most
Jde krásná ženská, je to fakt kost
Nahne se přes klandr a dívá se na ryby
To její pozadí, to je fakt bez chyby
Chtěl bych tě, dívko, potkat v lukách
Anebo v hospodě, U Kupsů, v Klukách
Erotická
Pod Putimskou branou, laškoval student s pannou
Než spolu vyšli kopeček, přišla panna o věneček
Nebyla to její vina, že byl student, pěkná kancovina
Než spolu vyšli kopeček, přišla panna o věneček
Nebyla to její vina, že byl student, pěkná kancovina