Oldřich Antonín Hostaša
https://literatinawebujedemedal.webnode.cz/oldrich-antonin-hostasa-archiv-2022/
https://literatinawebujedemedal.webnode.cz/oldrich-antonin-hostasa-archiv/
https://literatinawebu.webnode.cz/oldrich-antonin-hostasa2/
Původem jsem zahradnický mistr, ale skončil jsem u Českých drah, kde jsem byl ve funkci vlakmistra 40 let. Jinak rozumím řeči stromů i rostlin, patřím do přírody, kdy na pasekách sluneční paprsky tančí v rytmu větru, kdy měsíc stříbří krajinu....
Básník, tvůrce sonetů, člen Obce spisovatelů, vydal několik sbírek básní, publikuje v internetových časopisech.
Kočíčí den
Na tlapkách noci stíny odchází
kočičí mlsoun velkého pokoje
ticho půdy macíčka provází
páníčku hračky v zahradě jsou moje
Čeká tě Maxi dobrá kapsička
ráno je plné různých překvapení
jsi rozmazlená černá kočička
celý den máš na své kočičí snění
Starý den choulí se do klubíčka
hřeje tě červánkové sluníčko
dostala tě sluneční hubička
Je z něho večerní hvězdná kulička
obrať se černý Maxi maličko
již kvete měsíční mlžná růžička
Říkej mi
Říkej mi
slova
která vítr šeptá háji
Říkej mi
verše
za kterými je paní
v šatech z hvězd
Říkej mi
však
víš co
když srdce
píše sonet srdci
Říkej mi
tisíce chvil
když v jedné
svítí slunce
a měsíc
je strážce tajemství
Říkej mi
když tě hladím
a loď snů tě odváží
myšlenko
půlnočního stmívání
Televize dne
Televize dne
promítá myšlenky
ulic měst osad
čundrácký film
lokálku modřanských lesů
Režisér slunce
točí film o kraji
herci les a háj
Ze studny dějin
pramen
z okovu nalévá láska
V televizi dne
herci Země
hrají roli souznění
i tu tvojí Sázavo
kdy vlny
nesou budoucnost kraje
Smrk
Slunečné nitě
vyšívají les
smrk
na kraji paseky
vzpomíná
Letokruhy
počítají jeho čas
Vypráví
o starém království
koruně krále lesů
Přichází lesník den
zuby pily
posvačily
smrk padá
A píseň lesů
nese se nocí
tichého království
měsíčního krále kraje
Sázava
Na břehu Sázavy
drbna vrba
kýve se sem a tam
větrné pomluvy
ševelí v listí
Dlaněmi hladím kmen
vrásčitá tvář
vrbové babičky
Starý splav
šumí k večeru
rákosí u mlýna
vzpomíná na krajánky
mladou lásku
Měsíční gurmán
pokuřuje hvězdný tabák
a mlžný šál
zdobí
usínající řeku
Čekáme
Čekáme
na zastávce autobusu
nebe trucuje
modrá šla spát
Jasmín bílé voní
přijíždí autobus
světla mu ospale mrkají
Nastoupili jsme
za zamlženými okny
cesty osudu
koleje dalších let
Dlaň
máš v mé dlani
silnice života
splétá čas do copánků
a vítr minulých let
je lehce prochvívá
Umělec
Sochař
tesá kámen v myšlenkách
malíři
půjčilo slunce barvu
nebe
skřivánčí trylek
řeka
šumění splavu
Sochař
vysochal svůj sen
Malíř
namaloval den
Jdeme ránem
slunce
splétá slova do copánků
A sonet život
popíjí lásku
v srdcích
paní
společných cest
On a Ona
Nastal den
nastala noc
hlas času
do kraje volá
Matko noci
oblékni plášť hvězd
pantáto měsíci
zapal dýmku mlhy
Řeko dcero
ať stříbro vln
laská břehy milenců
Přichází
On a Ona
socha
vteřina osudu
myšlenka okamžiku
verš souznění
Pod lampou
Lampy
rozsvítily večer
hvězdy tančí ve třpytu oken
milostný tanec
vesmírné erotiky
Tramvaje
rozváží světla lamp
v podloubích
tma hostí touhu
Stojíme pod lampou
světlo máš v očích
choulím se do tebe
ve tvém podloubí
vítám tmu
spěchá k ránu
dívenko půlnoční chvíle
Soudní síň
Soudní síň
přichází spravedlnost
zákon
s talárem života
V soudní síni sedí Máj
lesní ticho na prodej
Rozsudek
povstaňte
na harfu jara hraje láska
ve tvém srdci
otevírá se chrám
zvonice souznění
Soud skončil
a kdesi
vychází nové slunce
paní našeho času
Milenko nekonečné vteřiny
Letní úsměv
Po vlnách obilného oceánu
pluje léto
červánkové slunce
s úsměvem oblohy
V klasech
zraje chléb kraje
bochníček
s tváří maminky
Na harfu léta
hraje večer
když hvězdný vůz
odváží noc k ránu
A ve tvých očích svítá
paní společných let
Hodina ticha
Nad jezerem snáší se mlha
závoj noci před svítáním
cesta k hodině rána je dlouhá
se slunečním očekáváním
Hladina náladou se třpytí
touhy zář máš v očích
můj verš lásku v srdci
cítí
kdy sami touláme se po nocích
Hvězdný svit klesá do jezera
měsíční nitě mlhu vyšívají
půlnoc plášť zapnula si docela
a ústa kraje zpěv vln popíjejí
Vlny jezera vidí naše loučení
když v srdci kvete toužení
Jsme
Světla v ulicích zhasínají
i v kabaretech humoru
lampy v srdcích usínají
na cestě lásky jsme spolu
Slunce žebrá o oblaka
nechce svítit nad krajem
má svou náladu na draka
jen o červánky má zájem
Paní jdeme svým ránem
dlaně spojené v most
den je naším pánem
v polích je mladá radost
Tiše zpívá Vltava Praze
sonety touhy píší se snáze
Zamyšlení
Zloba
matka špatnosti
láska
růže souznění
Nekonečná záře
stíny minulosti
drahokamy přítomnosti
Jeden máš v dlani
slza touhy
myšlenka verše
slovo sonetu
Jsi verš
sonet milování
nálada let
paní společných cest
Svítá
Svítá
nebe vysypalo oblaka
vzdušná loď
odváží ke vzdáleným horám
Svítá
slunce zdvihlo rolety
paprskem pošimralo ráno
vzalo si zástěru
šlo do kuchyně zázraků
Svítá
na flétnu lásky
hraje svědomí
když se vracíme domů
paní věčných rán
Opera
Petřín zpívá tenorem
Praze
vyznání lásky
Hlas zní daleko
do lesů i hájů
Jako nevěsta
prosí měsíc o mlžný závoj
Opera Prahy
zní v srdcích lidí
Dobrý den
lásko
růže v zahradách rozkvétají
Nálada
Nálada večera
rozlévá se Prahou
přijíždí tramvaj
milenka kolejí
Zažíhá se oheň
v srdeční kovárně
láska ožívá
večerní Praha se modlí
Ať cit prostoupí vše
a cinkající tramvaj
rozváží náladu
do večerní nálevny
měsíčního svitu
Leden
Leden obouvá toulavé boty
do batohu dal mrazíky
do ruky hůl
a jde krajem
Z holých polí
zní smutná píseň
bílá touha pláče
Leden posílá zprávu
paní zimo
chybí bílé mámení
mrazíky strádají
Ze skladů paní zimy
odjíždí vlak
pane leden
čekejte náklad
a ze šedivé oblohy
padají hvězdy
zimního vesmíru
do batohu dal mrazíky
do ruky hůl
a jde krajem
zní smutná píseň
bílá touha pláče
paní zimo
chybí bílé mámení
mrazíky strádají
odjíždí vlak
pane leden
čekejte náklad
padají hvězdy
zimního vesmíru