Láska

a  všechny její podoby


Láska mateřská, milostná, něžná i vášnivá. Láska k domovu, láska k profesi, ke zvířatům, k fialkám....

To všechno je láska. K námětu zve Irena Topinková.

Do rubriky přispěli: Irena Topinková, Monika Dušková, Marta Dvořáková, Emília Filipová,  Anna Ursíni, Dajana Zápalková, Emilie Kozubíková, Viola Jíchová, Zdeněk Hledač, Pavlína Kollárová

Irena Topinková 


Lásko

Těžko se žije.
S Tebou i bez tebe.
Ukážeš krásno a potom...
Střídáš.
Trochu sadisticky.
Šťastná i nešťastná
inspiruješ.
Těch uměleckých děl
na Tvojí počest.
Snad je to důvod naší existence.
Alespoň v něčem k obrazu Božímu.
Abychom nebyli
jen omyl.
Ochladilo se.
V přírodě, nebo ve mně?
A srdce bolí.


O tom, jak báseň Lásko vznikla, autorka napsala: 

„Předvánoční literární večer, ještě před Co videm. Námět - samozřejmě Vánoce. Velká účast. Protože Vánoce se konají každý rok, nelze ani jinak, než aby se některá témata, např. zářící jiskřičky v očích dětí atd. neopakovala. Autoři byli zváni ke čtení abecedně, jako Topinková docela trvalo, než na mne došla řada. Dlouhodobě trpím chronickou nespavostí, unavený organizmus na mne občas pošle mikrospánek, obvykle v nejméně vhodnou dobu. Když řada básníků už vyčerpala vánoční náměty, část z nich si, což má svojí logiku, vypomohla námětem Láska.  

Moje únava se stupňovala. Na řadu přišel autor, který vytvořil úvahu. Je to inteligentní, vzdělaný, velice sečtělý a svědomitý pán. Úvaha byla dlouhá, mikrospánek nade mnou zvítězil.Manžel má se mnou své zkušenosti, rychle zareagoval a pod stolem mne kopl do kotníku. Probrala jsem se a abych zabránila opakování trapné situace, napadlo mne vzpomenout si na všechny básně o vánocích, či lásce a pokusit se na na toto téma vytvořit něco trochu jiného. Vedle mne sedící kolega, básník Tošner, mi zapůjčil tužku a než na mne došla řada, báseň ,, Lásko", jejíž vznik mohl kolega Tošner dosvědčit, byla na světě.“ Irena Topinková


Jana Ptacek

Láska z bazaru

Věci použité
opotřebované
nebo vyšlé z módy
dáváme do bazaru
a když už tam jdeme
proč nepřibalit také
obnošenou lásku

Tu celou rozechvělou
v bazaru vystaví
na zaprášené polici
s nelákavými předměty
neprojeví o ni zájem
ani studenti či důchodci
ač mají v bazaru slevu

Avšak obnošená láska
dá na svou intuici
trpělivě čeká
až ji v bazaru najde
vitální studující důchodce
ten bývá nakloněn romantice
i ochoten zaplatit plnou cenu 



Monika Dušková

Pravá láska

Láska je vzájemná tolerance a svoboda, 
motýlím křídlům, když vzlétnou, se podobá.
Možnost letět přes celý široširý svět,
přesto znát místo, kde je doma a ten nejkrásnější květ.

Láska je naslouchání a vzájemné porozumění,
konce příběhů s vědomím opravdového odpuštění.
Vzdání se nadějí za lepší minulost,
s pokorou cítit přesto radost a ne zlost.

Láska je pravda a ohleduplnost,
jedno srdce bez druhého by byla neúplnost.
Sounáležitostí vyvážené misky vah,
dané hranice a vědění, kde nepřekročit práh.

Láska je radost a upřímný smích,
schránka popsaných papírů dopisních.
Opravdové umění brát druhého takový jaký je,
dát možnost a bezpečí, ať se nic netají a nekryje.

Láska je respekt a vzájemná úcta,
rodina blízkých součástí a neopomenutá.
Tohle všechno je opravdová pravá láska,
v raném mládí, a i když nás zdobí vráska.

Pokud Vám v lásce něco chybí,
otevřete oči a nebuďte samolibí.
Přemýšlejte nad vyřčením jakéhokoliv slova,
vždyť na pravou lásku musí být dva.



Marta Dvořáková

Láska

Lásko...
Nikdy jsi neměla
než ten jediný význam
- ten nechť ti zůstane...

Emília Filipová 

NAVŽDY

Cesty si veľa pamätajú-
ako tá naša.
čo viedla k prameňu
mojich spomienok
a na mňa ešte nezabudla.
Dnes si ma sprevádzal
a tichá ozvena
našich nedávnych krokov,
viedla ma v tvojich stopách,
čo tam už navždy
zostanú.

Čítaš mi myšlienky
a vedieš ma bezpečne
cez križovatky sní,
ktoré mi ešte
zostávajú.
Tvár poznačená
veľkým zmierením-
a vidinou ticha-
ako v to ráno....

Cesta je rovnaká,
len ja som iná.
A ty tiež.
Znova ma držíš
pevne za rameno.
kým vyťahujem
spomienky
z diára žitia
nekonečných rokov,
čo sa tak mihli
našim vesmírom,
ako lietavica.

Kráčam tou cestou-
a nie som sama...


Po odchode do dôchodku sme sa presťahovali s manželom do kúpeľného mesta Dudince,Často sme chodili na prechádzky cesto pomedzi alej stromov, ktorá viedla smerom ku kúpalisku. Bola to pekná cesta ,lemovaná lavičkami,jedľami, smrekmi. S manželom sme žili 63 rokov a po jeho odchode som napísala tento príbeh, formou poézie 

Anna Ursíni

TRIPTYCH O LÁSKE

Do snehu vpísal si
moje meno
lásku vyznával
Do skaly vyryla som
tvoj monogram
Sneh roztopil sa rýchlo
Kameň si nápis

pamätal
~

Dvaja silní
láska moc im dáva
splynúť
zachovať rod
Za deväť novoluní
z páru budú
traja
~
Očakávaš rameno
ponúknuté
od rytiera na koni
V románoch čítala si
ako u zaľúbencov
to chodí
Mužná ruka
meču prednosť
dala
Do sedla
vysadnúť musíš
bez pomoci
sama


MADRIGAL

Mladá ľúbosť, tá omamne spieva,
hladná, chce bozkávať sa s milovaným,
nemožno sa zato na ňu hnevať.
Oznam píše vo všetky sveta strany.
Naláka, navnadí, žiadna deva
jej vrúcnym vyznaniam sa neubráni.
Zanôti flauta, zabrnká lutna,
zo stola rozkoší ľúbosť chutná.

Zo stola rozkoší brať si viac chce, viac,
lakoty koštuje, nemyslí na nič,
sľubuje, zradná, že zahrá len pre Vás.
Opraty pritiahne, chystá sa raniť -
pre bičom neujdeš, koluje v cievach.
Dospeje láska, zbohom nedá ani,
vytratí sýta sa, ďalších sputnať...
Stôl prázdny... osamie duša smutná.


NÓNA O FARBÁCH LÁSKY

Spočiatku je jemná, ružovkastá,
postupne nachovejú jej odtiene.
V rozkvete šarlátová - býva častá,
blýskajú sa zlatom snubné prstene.
Na okamih, akoby čas zastal,
opantajú city tóny červenej.
Na prudkom slnku vyšedivie, zbledne,
nastanú dažde, kmášu s ňou dni všedné...
oblieka si kostým z okrov jesene.


Dajana Zápalková

Básně z připravované knihy HLEDÁNÍ
...Hledání lásky

                                                    ilustrace k připravované sbírce Bronislava Dudová


Čas růží

nese čas
pro nás oba
Vpletená těla smáčena
krůpějemi lásky
omamný mok
vzlíná tělem
v morku kostí
zakotvil
Rezonance něžných doteků
usíná s temnou nocí
a živé sny nedají vstát
a odejít


Hladoví
I.
Nečekaně přilétlo štěstí
hladoví slepovali dílky lásky
Ospalé ráno zalité
bílými vločkami
když servírovali menu
opožděných citů


II.
Dočkám se
že opět zaklepeš
na můj práh
z kamínků lásky
vystavíš hráz
rozprostřeš náruč
něžností
co vpije se do šlépějí
do otisků
nás dvou ...


III.
Ve sloupech mramoru
schované světlo
hloubka nebe
třpytivé záblesky hvězd
Zapomenutá slova ožívají
v sametových závěsech noci
omamný pohled
řekne vše
Čekání na lásku -
dnes přijde
vím to -
okouzlí duši
na chvíli ovlaží
Odlétne zas
na strunách větru
Na dlouho?


Člověk ztrácí
mnohdy spoustu času
když nevrlý je
zlobí se
než mu dojde
co pravá hodnota
života
Je to láska -
vášeň plnoletá
cit co lze závidět
Láska je zázrak -
div světa mezi námi ...
Jen jej uchopit ...

Emilie Kozubíková 

O lásce
Zrak mdlý, vzněty drceny
stála si pevně na zemi,
když Pán Bůh shlukem světelným
dotekem o tvar Venušin
sílil v stár sličnost půvabů.
nadnesená zářností cherubů
póry světelné milostností
teď pájí zem a vesmír,
tepem lidského srdce.


Viola Jíchová


Čas, který jsi růži věnoval

Pro ten čas, co jsi růži věnoval,
je ta tvá, tak důležitá.
Kytky ve váze uvadnou,
láska s vůní růže nikdy
nepřestane růst.
Navždy v srdci zůstane
tajemně skryta,
Její věrnost neoklame.
je nevadnoucí čas,
věčně živý květ,
vždy bude v něm téct
krev váženého života.


Zdeněk Hledač


za trochu lásky

za trochu lásky šel bych světa kraj
světa, co dávno vykloubil se z osy
šel peklem - ale v srdci cítil ráj
šel pozpátku - však nepřišlápnul šosy
šel blátem - a měl křídla albatrosí
za trochu lásky šel bych světa kraj
jak ten, kdo lidem dobré zprávy nosí



lovci orchidejí

nádhera z tropických pralesů
kvete ti uprostřed klína...
ještě žes dala mi adresu!
(nejhorší huba je líná)

dráždivě opojně voní mi
hladím ji, líbám a hýčkám
nejhezčí orchidej z krajiny!
(ještě že chceš mě a víš kam...)

nádheru z doberských pralesů
pro její chuť od vanilky
v milostné herbáře zanesu...
bože, dík za tyhle chvilky


Pavlína Kollárová


Až potkám lásku

Až potkám lásku
znehybním
aby ji pohyb mé řasy nepolekal

Až potkám lásku
přestanu dýchat
aby ji dech můj neodvál

Až potkám lásku
zastavím čas
aby mi v příští vteřině znovu neumřela

Narodila se na nádrží, byla první, kterou jsem napsala -ta básnička P.K.