Duben 2024

Když se řekne 12. duben 1961, vybaví se nám jméno Jurij Gagarin a první let člověka do vesmíru. Pojďme se i my projít po noční obloze, objevme svou šťastnou hvězdu

Anděl - jaký je, opravdu nosí křídla a nad hlavou má svatozář? Věříte na anděly? Máte toho svého?


Emilie Kozubíková

(Výňatek z knihy Džungle let minulých)

Pan Bůh mi zprostředkoval setkání s panem Dobromilem Andělem, Gretčiným švagrem.

*Byl to sen, ve kterém jsem viděla. Na pozadí azurového nebe se proti sobě tyčily dvě výstavní, výškové budovy. V pravém rohu té levé zvalo tajemné podloubí. Honosným dlážděním od té levé budovy, kráčel proti mně. Slušivý vysoký šedivý účes, jak když protkán blankytem o něco modřejším ulpělým pod azurem nebe fasádami i dlážděním. Malounko shrbeně se opíral o hůl, jakby se syndromem mého někdejšího nedbalého přiodění.:

"Zestárl jsem, paní Miluško," zahanbeně se přihovořil. Mně naopak z prstenu toho úpravného zákouti neznámého mně velkoměsta vyzařovala jeho charismatická osobnost, jak správně usazený v něm drahokam.

*Probouzela mne pak myšlenka na obraz jeho nynějšího domova z mého snu. Na Berlín- zřejmě krásný v příslovečné Německé pedantérií, který rodině Andělovic učaroval. 

Pavlína Kollárová


Anděli můj

Říkals mi pokaždé: "Anděli můj…"

A já místo loken nosila vlasy ostříhané na kluka

a bez svatozáře tak často klela.


Šeptals mi: "Anděli můj…"

A zatímco ty ses vznášel ve snech,

já vyměnila křídla za boty sešlapané

a pevně stála na zemi,

abych tě ochránila.


Smál ses: "Tys můj anděl…"

a já brkem z posledního pírka psala seznam,

cos neudělal,

abych já dokončila.


"Anděli můj…."