Oldřich Antonín Hostaša - archiv 2022



Původem jsem zahradnický mistr, ale skončil jsem u Českých drah, kde jsem byl ve funkci vlakmistra 40 let. Jinak rozumím řeči stromů i rostlin, patřím do přírody, kdy na pasekách sluneční paprsky tančí v rytmu větru, kdy měsíc stříbří krajinu....

Básník, tvůrce sonetů, člen Obce spisovatelů, vydal několik sbírek básní, publikuje v Divokém vínu

Poslech

https://soundcloud.com/radiokrajan/andel-o-lasce-o-versich-07


https://www.divokevino.cz/...php




Pan klobouk

Veselý zvědavý klobouk
nese se toulavou krajinou
jen ho zdržel malý palouk
cestou zpívá si píseň svou

Dobrý den pane klobouk
pozdravil jsem z vesela
v háji zdraví velký pavouk
namazaný sluncem docela

Smekám ponížený sluha
starý tulák velkými městy
vítá rošťácká nahá duha
přede mnou jsou dvě cesty

Pane klobouk smekám
na sonet od vás čekám



Láska

Prodává se na ulici láska
mladá svůdná žena
dělá se ti věčná vráska
zná tvá tajná jména

Pozdravil jsem prodavače
pána s mohutným knírem
jeho srdce prý stále pláče
vášnivá noc byla cílem

Dobrý den mladá dámo
kolik mohu koupit citu
prý se probouzí tvé ráno
líbíš se v ohnivém úsvitu

Podala mi chtivou ruku
Amor napíná tětivu luku



Prší

Prší

mokré hvězdy
v každé
září radost i starost

Cinkání o dláždění
střechy paláců
zpívají píseň oblaků

Prší
perly dešťové paní
máš je na řasách

Jako slzy
padají mi na dlaň
tichá hudba deště
zní v ulicích
když Praha
otevírá deštník dne



Jsi

Manažer Večernice
prodává sny

Ve frontě
stojí dny týdny
nedočkavé
minuty hodiny
kdy na tebe čekám
u obchodu na lásku

Přicházíš
žena všedních dnů
snoubenka
večera noci

A loď touhy
odnáší tě do města
našich snů


XXX

Bílé ticho
přijíždí na lyžích


V každé kapse mráz
v očích chlad dnů


Zastavil u šenkovny
dal si bílou mlhu se sněžením
a zimomřivé ráno
choulí se do dlaně
princezně zimy



Půlnoční

Laterna magika večera
rozsvítila hvězdy
noční divadlo pokračuje
studánka na pasece
podřimuje k ránu
hladinu
svit měsíce
maluje do stříbrna

Je půlnoční hodina
nedaleké pole
šumí píseň chleba

Hvězdné show končí
nad obzorem
křídla rozevřel
sluneční sokol
a jeho hlas
rozezněl se nad krajem



Praha se probouzí

Sen odchází
přichází den
matka Země
dopila hvězdný koktejl

Město si zívlo
od Petřína k Libni

Metro začalo šprýmovat
dnes se nejezdí
Rudé právo
odchází
do starých časů

Jdu po Národní třídě
potkal jsem verše
jsem sonet
hledám rýmy
protéká mnou řeka
rackové
křičí drby
Nechceš mne napsat?

Národní divadlo
zpívá Rusalku
slunce
maluje okna do zlatova
splav u Mánesa
šumí
pověsti o staré Praze

A letitá tramvaj
rozváží
nový den



Ráno

Po slunečním moři
plují paprsky svítání
nebeský malíř
namíchal
paletu dne

Labutí křídla rána
laskají paláce
Praha
otevírá svůj trezor
korunovační klenoty
královny lásky

Po slunečním oceánu
pluje loď dějin
kapitán staletí
rozdává lénem léta

Jedny roky
jsou naše paní chvíle
když tvé slunce
vychází v očích
a nebe svítí
hvězdami touhy



Pro tebe

Široká řeka
zrcadlo hvězd
záře v dáli
nebeská hudba
chrám touhy
cesta dětství
harfa pohádek
to je tvé srdce

Dlaně
cesty osudu
myšlenka vteřiny
polibek dospělosti
naděje čekání
když přicházíš domů
paní společných chvil



Sázavské tóny

Tóny kytary
stoupají
žilami smrků i borovic

Oheň se modlí k noci
koruny stromů
posílají zprávu
k pantátovi Měsíci

Prosbu
o mlžném snění
pasekám studánkám

Tóny kytary odplouvají
na lodi z hvězd

Vlévají se do Vltavy
kde Smetanova Symfonie
laská matičku Prahu



Svítání

V měsíčním klenotnictví
kupují hvězdy
náhrdelník
z nočních démantů

Jdeme ulicí
klenotnictví
v srdci otevíráš
myšlenky
perly lásky

Svíce noci dohořívá
matka rána
otevírá sluneční stáj

V očích ti svítá
zatažené nebe
slzy na řasách
v každé hvězda
rubín loučení
paní nového dne


Naslouchej

Na cimbál Sázavy
hraje vítr
sluneční blues

Ruleta odpoledne
vyhrála večer
žetony hvězd
svítí
do temných tůní

Naslouchej vlnám
plynoucí nočním divadlem
naslouchej srdci
kvete při setkání

Naslouchej času
kroky jsou v nás
naslouchej
cimbálu Sázavy
když dlaně nebe
hrají věčnost



Listopadové blues

Pavouci
spřádají sluneční paprsky
do listopadových sítí

Javorové listí
zpívá podzimní ukolébavku
deštivým večerům
kdy noc
obléká pláštěnku hvězd

Měsíční pantáta
pokuřuje mlžnou dýmku
ospalá Sázava
šumí do studených rán

A country kraje
hraje prosincové blues



Dobrý den Praho

V nebeském chrámu
vychází večer
ve starobylém městě lásky
na harfu hraje
princezna sedmikráska

Noc nad Prahou
otevřela
černý deštník s hvězdami

Město se protahuje
od severu k západu
vstupuji
do půlnoční šenkovny
piji z poháru rána
a den
dostal sluneční žízeň

Dobrý den
Praho!!!




Ozvěna

Dobrý večer
Kdo jste?
Ozvěna budoucnosti

Jsem vysílačka
minulosti
i přítomnosti

Co vysíláš?
Slova

ještě jsi je neřekl

Haló
je tu někdo?

ozvěna
ozvěna života
myšlenek

a čas
šel na vandr



Cesta domů

Vlak vyjíždí z tunelu
oblačný hoboj
troubí halali
kola vlaku
stepují kilometry

Boží muka u kolejí
zvoní vesnický čas
vlny obilného oceánu
vezou loď léta

Vlak
jede dějinami osudů

Buď pozdraven živote
poutnická hůl rozkvétá
a vůně jasmínu u plotu

voní
do slunečného svítání




Svítá

Svítá
ze Sázavy stoupá mlha
bílé mámení snů

Lokálka přiváží ráno
černý pasažér
se sluncem v očích

Vaši jízdenku prosím
nemám
ráno se červená

Poupě dne
na břehu rozkvétá

A houkání lokálky
rozhání mlhu nad řekou




Most

Cesta po mostě
dějinami
pod mostem vlaky
osudy okamžiku

Jdu přes most
vlak houká
Morava Slovensko

Vlak odjíždí
most si vzdychnul
jaké jsou dálky

Den povídá
sluneční záře bude vyprávět
a zprávy
větrná harfa doručí


Podzimní kostel

V listopadovém kostele
mše za paní černé temnoty
měsíc hledá nočního přítele
kohout obléká ranní kalhoty

Ráno snídá mlhu nad řekou
bílé menu s chutí lesů
líné slunce má pravdu svou
listopad dává větru adresu

V listopadové zpovědnici
slunce odkládá mlžnou tvář
vlezlý déšť končí na hranici
sluneční mnich leští si zář

Poklekla řeka kraj les i háj
severák si vaří podzimní čaj


Dobrý večer řeko

Slunce
pije z poháru Sázavy
skleněný půllitr tůní
váže paprsky červánků

Dobrý večer řeko
smrky jako svíce
temně svítí
do oblohy plné hvězd

Půlnoční balet
nočních motýlů
sleduje
měsíční pán v cylindru

Tichý šum Sázavy
odnáší vzpomínky kraje
a svíce času
planou našimi léty


Větrný vlak

Začíná výprodej
slunečních paprsků
nebeského modra
ubrečených oblaků

Větrný vlak
čeří hladinu
vodní kruhy tvoří čas Sázavy

Na nebeskou kytaru
hraje háj i les
a duo života
proudí žilami kraje


Loď večera

Na lodi večera
přijíždí matka noci
tóny Rusalky
znějí ve splavech Sázavy

Měsíční tanečník
tančí valčík po vlnách

Víly lásky
závoji hladí řeku
fantazie půlnoční krajiny

Tóny hudby
znějí do snů
i tvého paní

kdy čas
probouzí nové ráno



V tůních Sázavy

V tůních Sázavy
spí vzpomínky
zvědavého pramínku

Jeho tvář
laskají louky
ukolébavku šumí háje

Svíčky hvězd
planou ve vlnách
stříbrný tovaryš
zapálil mlžnou dýmku

a vlny Sázavy
vypráví pohádky lesů



Piano Sázavy

Kapky deště
hrají na piano Sázavy
břehy činí pokání
před dešťovým knězem

Tóny říčního piana
šumí
do oceánu noci

Jdeme
do půlnočního svítání
a piano Sázavy
hraje nostalgii


Píseň řeky

Na flétnu vln Sázavy
hraje vítr z hájů
řeka zpívá píseň dálek
dlaň nebe
rozmazluje řeku

Lesní cesta spěchá k večeru
náhrdelník hvězd
zdobí řeku za šera

Lokálka veze půlnoc
Večernice si rozpustila vlasy
a stíny snů
vychází do kraje

Sázava

Paprsky slunce
malují vlny Sázavy
barevné listí
vzdušnou lodí odplouvá

Lesní brána otevřená
jelení hoboj
troubí halali října

Mlha usedá na paseky
stopy houbařů mizí
rozkvetlé ticho
odchází do kraje

kde Sázava voní
sluneční radostí



Bál

V tiskárně Sázavy
 tisknou pozvánky
pro lesní bál

V knihovně vln
píší zpěv
pro marnivé splavy

Ve mlýně na břehu řeky
krajánek
roztáčí kolo dějin

Pozvánky
roznáší javorové listí
a osikovým tanečnicím
vítr dělá trvalou


Vesnické ticho

Vesnické ticho
les váží na oblačné gramy
tři deka studánky
tři Sázava

Vesnický kurýr
rozváží po chalupách
zahradách
milostných zákoutích

Večerní hvězdy
zpívají ukolébavku
měsíční dukát
zapálil dýmku

a její dým
klesá do kraje
kde říjen
opéká brambory dětství


Múza dne

Múza 
otevírá dveře vagonů
recituje
nastupujte prosím

Praha Vršovice
budou Čerčany
slunce
češe Sázavě vlny
hospoda U Kuželů
čepuje pod míru

Jdu po chodníku
a odjíždějící šukafon
zdraví
vesnickou nostalgii


Sobota

Konec týdne šestý den
dešťová oblaka pilně pracují
stříbrný groš má svůj sen
obloha a kraj se vřele milují

Cesta blátivá rozčilené boty
sobota líně se protahuje
bojí se podzimní samoty
déšť na pasekách pracuje

Den obléká tulácké kalhoty
do své mošny dal mlhu
odchází ze všední prázdnoty
lodí pluje k nedělnímu břehu

Prodává se marnivý plášť
noc obléká večera pršiplášť



Lesní opera

Dirigent podzimního lesa
svolává operní sbor hájů
připravuje se oblačná adresa
i ospalí zpěváci lesních krajů


Paseky ladí mladé stromky
borovice vrcholky stromů
ve studánkách vodní zvonky
vše podle hudebních zákonů


Hraje se první veselá sonáta
zpívá háj na břehu Sázavy
druhý hlas osiková děvčata
po nebi plují hudební zprávy


Stříbrná záře hladí les i háj
do snů odchází operetní kraj



Měsíc

Ospalá noc zaplatila měsíci
za hudební svit písně hvězd
jeho záře dláždí ranní silnici
láska se nechá ránem odvézt

Měsíc maluje tvář do kraje
je to dukát věčné touhy
slunce odemyká větru stáje
paní rána den bude dlouhý

Stříbrný galán pluje Sázavou
malá loď kouzelných snů
zelené háje mají pravdu svou
je babí léto říjnových dnů

Měsíční pán někam odchází
pomalý stín dne přichází


Škola

Škola pětitřídka první krok
věšák bunda z lumpáren
láska v Dolcích úzký potok
bouřlivý život hodně vzdálen

Za školou vesnický kopec
mateřídouška voní do dětství
chléb peče sluneční pec
v dlani maminčino bohatství

Žlutý koniklec vůně šatů
třešeň dřevěná rozhledna
rošťárno nebude návratu
mladá mysl je průhledná

Zavírám tašku školních dnů
je malování dospělých snů


V šantánu

V šantánu u láhve vína
dívá se z okna pianista
myslí na marnivého syna
kterého přivedl policista

V šantánu ve tmavém zákulisí
prostopášnost odkládá stud
vede vášnivé orgie jako kdysi
je to herců života jejich osud

V šantánu hraje harmonika
vypitá láhev válí se po zemi
i hvězda opilého důstojníka
to je situace budou změny

V šantánu doznívá kankán
a touha života není šarlatán


Pražská

Svítá lampy zavírají oči
kapky deště zrcadlí nebe
boty dlažby do ulic vykročí
vltavské tůně mlha zebe

Převozník minulost převáží
Praha píše povídky lásky
kurtizány vítá Hlavní nádraží
nebe laská rozhledně vrásky

Žebrák naladil struny kytary
jeho píseň nemáte drobné
strážníci dne pracovat začali
Petřínu kosí ráno je ozdobné

Vltava jódluje píseň splavů
slunce posílá Praze zprávu


Otázka

Dávám hvězdnou otázku
kde je neznámé věčné sídlo
po galaxiích máš procházku
tvá síla nesmrtelné plavidlo

Je zákon je i zákonodárce
kdo ti dal moc nekonečna
mají tě za stříbrného starce
moudrost činů je věčná

Hluboká studna studna lásky
vesmírné vědro myšlenka
oči skromné sedmikrásky
rozkvetlá růže vzpomínka

Pane jsi v každém srdci
každému můžeš vždy pomoci


Podzim

Přichází v ruce říjnovou paletu
v plášti s deštným kloboukem
v ústech barevnou mlžnou větu
na dlani s pozdním pavoukem.

Abstraktní barvy míchá větrem
veselé listy v paprscích září
verše stromů píše rosným perem
usíná na pasekovém polštáři.

Prochází večerním tichým krajem
studánky přikrývá listopadovou dlaní
severní vítr neplatí již létu nájem
píseň lesa letí bramborovou pláni.

Country nepohody hraje kde léto mé
pro malíře hájů nic není nemožné.


Námořnické zastavení

V garážích Mléčné dráhy
opravili poštovní Velký vůz
čas připravuje životní váhy
odjíždí i vesmírný autobus.

Velký vůz veze poštu hvězd
dopisy pro matičku Zemi
vždyť veršotepci mají sjezd
život chrání svými zbraněmi.

Autobus veze nové hvězdy
členky vzdálených galaxií
nové slunce dává odjezdy
vesmír píše věčnou historii.

Tak píšeme i svojí má paní
a láska má také tajná přání.


Vesmírný sonet

V garážích Mléčné dráhy
opravili poštovní Velký vůz
čas připravuje životní váhy
odjíždí i vesmírný autobus.

Velký vůz veze poštu hvězd
dopisy pro matičku Zemi
vždyť veršotepci mají sjezd
život chrání svými zbraněmi.

Autobus veze nové hvězdy
členky vzdálených galaxií
nové slunce dává odjezdy
vesmír píše věčnou historii.

Tak píšeme i svojí má paní
a láska má také tajná přání.


Prší

Prší
vlak deště projíždí Prahou
silnice mokré zrcadlo
Praha si poručila trvalou.

Zastávky vlaku deště
nálevny kavárny
červené lampičky toužení.

Prší
hvězdy
třpytí se na řasách.

Prší
kapky hrají na piano dlažby
a orchestr kroků
stepuje náladu dne.



Příjezd do Prahy

Je ráno půl páté
šukafon přijíždí od Sázavy
nedělní svítání
poslalo noc do černých lesů.

Tamtamy kolejí
bubnují příjezd vlaku
vlakvedoucí Novák
odhání opici
z večerní párty.

Praha Vršovice
elefant
radostně zahoukal
vlakvedoucí se probouzí.

Dobrý den pane vlakvedoucí
jízdenky prosím
pan revizor
s úsměvem ukázal odznak.

A ráno
píše deník dne.



Odjezd vlaku

Vlaková souprava
odjíždí do všedních dnů
koleje recitují rozkaz výluk
Olbramovice přestup.

Autobusový vlak
polyká prach silnice
Tábor vítá palcátem.

Vlaková vozová hradba
uhání k Budějicům.

A Žižkova hrdost
cválá
na koni budoucnosti.



Toulavá

Sluneční paprsky
vyšívají ráno.

Čundrácká kytara
hraje ve splavu řeky.

Do ohně
přikládá šerif lesů
když vlak
odváží příběhy osady.

A toulavé boty
obouvá sobotní nostalgie.


Poselství hvězd

Velký vůz
rozváží radost po galaxiích.

Na sitár slunečních strun
hraje touha
v malebných zahradách
vypráví láska pohádky.

Na měsíční trůn
usedá král záře.

A velký vůz
přiváží poselství nového života.


Čundrácká

Svlačec u trati vyzvání léto
koleje si utírají pot
ocelová lady pokuřuje dýmku
vypasený strojvedoucí
očima staví semafory.

Jarov Zbraslav
Modřanka
obula čundrácké boty.

Letní dopoledne
si nasadilo sluneční čelenku
Čisovice Malá Hraštice
konečná Dobříš.

Železná lady odfukuje
opilá hospoda u Kolohnáta
počítá spropitné
a letní nostalgie
popíjí z večerního půllitru.



Kniha osudu

Kniha osudu
list po listu den po dni
skutky psané vědomím.

Král nebo kmán
loď po řece života stejná.

Po každém příběhu zastavení
v dáli záře vesmírného ticha.

Převozník
knihy osudu obrací stránky
a soudce činů zasedá.



Začátek 

První dny
jako Alenka v říši divů
nádražácká hrdost
strouhá mrkvičku.

Pane Pokorný
zácvik u pana Pružiny
válečný výpravčí
nádražácký rozmar
obědvá rozpaky.

První post dálnopis
druhý operátor výpravčího
u zkoušek propad
podruhé dobré
přísnost pije rum.

Další
nákladní přeprava
zkoušky pláčí
jedu vlakem do Košic
předpis jako bezceler.

Bratislava
naučila mne další
pane Pokorný na opravu
přísedící matrona.

Otázka za otázkou
spokojenost se raduje
pane Pokorný
jste nádražák.

A podzim toho roku
opíjí se barvami.




Z montáži

Zvolen Banská Bystrica
modrý jídelní vůz
mladá servírka
konečná Bratislava
dlaně se učí slovensky.

Přijíždí vlak do Prahy
Bukurešť Budapešť Bratislava
koženkové vozy
zpocené na kolech.

V očích černovlasé servírky otázky
Kdy se uvidime?
Čas ukáže Lucie.

Bratislava v dáli
po oknech
stékají slzy deště.

Břeclav Kúty
minulost si vyhrnula rukávy
cucáku přemýšlej

a čas
píše kapitoly života.



Úsměv večera

Řeka zpívá ve splavu u Mánesa
na harfu vln hraje vítr
barevnou píseň podzimu.

Po náplavkách
prochází se láska v šatech neděle.

Tisíce hvězd
hraje na piano večera.

Tóny otevírají srdce
a úsměv noci
zdobí Prahu mezi půlnocí a ránem.



Cesta ze služby

Je ráno půl deváté
cesta na Hlavák
slunce stávkuje.

Nádraží plné kufříčkářů
zase to Chorvatsko
vlaková souprava vzdychá.
Sváteční dovolenkáři.

Zpoždění se nepočítá
minuta sem minuta tam
dopravní deník to spolkne.

Stanice za stanicí
pivo za pivem
nástupiště široké
a řeka Sázava
plyne svůj čas.

I ten náš
paní domova.


Obraz

Obraze mámivý
kdo tě namaloval?

Les půjčil tichou zeleň
řeka krásu vln.

Obraze touhy
čí máš podobu?

Obraze studny času
láska maluje věčnost
věčnost citu
který je v nás.

Dobrý večer
nedočkavosti!!!



Sen noci

Večer recituje lásku
když jdeme pod hvězdami.

Ústa noci
ochutnávají touhu
když tě dlaněmi ladím.

Ústa svítání
napila se sluneční záře.

Ráno
vyšívá den do červánkova
a ve tvých očích se rozednívá
paní nových příběhů.



Marion

Marion
lehká žena ze šantánu
poctivost prodává za dolar.

Marion
lehká žena cesťáků.

Marion
hvězda námořníků
jsou dlaně pluh oráčů.

Marion

dívka harfa

když příboj večera
přináší noční toužení.



Chrám Země

Vešel člověk do chrámu Země
poklekl
modlil se k pánu času.

Vstoupil do háje svícnů
každá svíce
jiný život.

Kardinál všehomíra
žehná
řekám stromům i lukám
po oceánech květin
veze loď hrdost lesů i hájů.

Chrám Země
otevřel vrata do vesmíru
květ lásky rozkvetl
a divadlo života začíná.


XXX

Na kytaru
hraje pán potoků
bílou melodii tání sněhu.

Jeho tóny rozkvétají louky
náspy u kolejí
když lokálka
zdolává hrdost hor.

V jeho písních
třpytí se rosa svítání.

Pán potoků
odchází do kraje
kde orchestr laškování
ladí smích.



Starý dům

Starodávný dům
patra postavil čas
gotický sklep
s nádechem urozenosti.

Veliká vrata
průchozí dvůr
drbající pavlače
na chodbách kytky
volba na lumpárny.

Žák Dejmek
zkouší mužnost
spolužačka
poznává horkou dlaň.

V průjezdu čekající schránky
rozbité okno v přízemí
čas plynoucí chodbami.

Nad domem
srp měsíce
kosí rosu v zahradách.

Na dvoře Platan
pod stromem stůl pravdy.

A otázka
co bude dál
Praho!!!


Polévka

Kuchyň hrnec
v hrnci polévka
domácí nudle
s úsměvem maminky.

Maso týdně
upracované ruce tatínka
co vráska
cesta do Říma života.

Vysněný vlak rošťáren odjíždí.
Víš kam?
A polévku dětství
vaří náš čas.

Sváteční vlak

Den před Štědrým dnem
vlaková souprava
obléká večerní plášť.

Stanice za stanicí
Kolín Česká Třebová
večer
zdobí noc hvězdami.

Český Těšín
hospoda přes koleje
nápis u Dzika.

Stoly i židle zámecké
sváteční nálada
jen opilci
dopili číši násilí.

Židle
ochutnala obličej
odchází
pouta se jim smějí.

Tak pánové
za pomoc pijte.
Hele vole ráno máme vlak.

Neslyší
slivovice pivo rum
Štědrý den si oholil tvář.

Tak vole jdeme
noc si zakrývá tvář
vlak odjíždí
a vzpomínka?

Chechtá se jídelním voze.
Dobré ráno
svobodo chlastu!!


Tik tak tik tak

Tik tak tik tak
kroky jdou kroky jdou.

Tik tak tik tak
v nálevně smíchu
pohár rošťáren
do dna vypitý.

Tik tak tik tak
to roky
prašnou cestou jdou.

A kyvadlo příběhů
odbijí čas.



Svědomí 

Svědomí
asfaltová silnice
patníky
mezníky dnů i roků.

Svědomí
studna dějin
u studny okov
křišťálová voda slov.

Svědomí
chrám pokory
dálnice do výhně vesmíru
odlévá se svědomí.

Kdesi v dálce zvoní zvony
a kůň knížete Václava
zaržál v srdci Českého národa.


Zákon

Právník pravdy
svolává soud.

Předstupte paní a pane
Evo a Adame!

Jste souzeni za neposlušnost
odebrána jiskra věčnosti.

Láska přichází
a zákon lidství
podepsán životem.


Vlak času

Na kytaru hraje tulák
zpívá píseň vandractví.

Nastoupil do vlaku
pane průvodčí nemám peníze.

Nevadí
dnes zadarmo
je to vlak strýce času.

Vlak se rozjíždí
co stanice
roky čekající na nástupišti.

Vandrák hraje na kytaru
za okny
sny věčné sliby.

Nastoupili jsme
čas se zastavil
a vteřina
měří naše nekonečno
paní východu slunce.



Probuzení

Dávný ponocný
troubí ozvěny v srdcích
mlha touhy
snáší se do zákoutí noci.

Večernice probouzí lásku
osikový háj
šumí ráno.

Matička měst
obléká sluneční šat
a lampy
milostných příběhů
dohořívají.



Svoboda myšlenky 

Avalon myšlenka hrdosti
ekxcalibur meč slov
hájí svobodu ducha.

Kulatý stůl
sedm rytířů myšlenek
sedm správců důstojnosti.

Avalon
hrad vědomí
z Avalonu kamenný most.

Cesta do Babylónu
kde v chrámu lásky
poznáváme své Já.

a kněz život
celebruje sblížení.


Soupis nákladního vlaku

Večer dlaní pohladil vlakový ranžír
jdu psát nákladní vlak
měsíc oko strážce
tak kde jste
huláká Jaruška zvaná Kedrová.

Jdu vůz po vozu
slyším erotické hekání.
Jaruško slyšíte?
I vy dobytku
to by vám šlo.

Ozývá se výpravčí vole vole.
Hele vole
najíždí mašina nezdržuj.

Dopisuji nákladní vlak
nad Jordánem
se nese erotické hekání.

Výpravčí vole vole
hlásí náklad od Prahy
a letní večer
popíjí hvězdný koktejl.


Ráno

Ráno vyšívá poledne sluneční nití
záře slunce
vlévá se za obzor
oblačného oceánu.

V podloubí příběhů
rozkvétá láska dcera touhy
budíš se ze snů noci.

Světla hvězd zhasínají
v koutku srdce rozkvétá růže
květ nového dne
paní našeho rozmaru.


Nad ránem

Měsíční volání zní krajinou
noc kvete v klasech.

Motoráček projel půlnocí
poslední cestující dopil láhev piva.

Je hodina nad ránem
slunce vyznává Večernici lásku.

Poutnická hůl dorůstá
a tulák den odchází.


Milostná

V očích vycházejí hvězdy
řasy louky plné rosy.

Ze srdce slunce
hvězda našich cest.

Dlaně úvozová cesta
jen dvě vzpomínky
usínající v náručí rána.

Z úst dne vyplouvá loď
do přístavu milostných příběhů.


Tulácký vlak

Čundrácká kytara brnká si nostalgii
tulácký vlak
potácí se na kolejích.

Sázava pokuřuje dýmku mlhy
nebe si opírá líně dlaň o lesy.

Větrné spřežení rošťáren
veze náklad večeru
a tulácký vlak
popíjí v depu noci.


Radost

Neděle si hvízdá
lokálka odjíždí do svátečna
kytara hraje lesní blues
tulák vytáhl láhev rumu
nabídl slunci.

Ráno podojilo noc
temná řeka odváží sny
lokálka
napila se koktejlu rošťáren.

Sázava trojčí
tulák vytáhl celtu
a bláznivá vůně sena
jej unáší do království
kde pečení holubi
létají do huby.

Buď pozdravena
radosti!!!



Od lékaře

Praha se koupe v moři smogu
Hlavní nádraží
laškuje se sluncem.

Vlak se rozjel
jedu od lékaře
Praha Vršovice
přistoupili pivní vodáci.

Hlahol se nese vlakem
zpívá si Mládkovu odrhovačku
odřená kytara si vzdychla.
Zase hraje falešně.

Přijíždím k cíli
a Sázava si brouká
houpy hou houpy hou
sváteční vodáci plynou.


Česká země

Česká země
v bolesti radosti zrozená
v lukách
vyzvání modré zvonky
kopretiny tančí menuet
zelené přítmí lesů
hraje ticho.

Otevírají se hory
staletý kůň
okovaný dějinami
nese knížete Václava.

Pod jeho kopyty
otevírají se studánky
z věží Vyšehradu
nese se poselství lásky
a koruna knížete
září nad jeho národem.


Dlaně

Hřejivé dlaně
silnice životních cest
povozy lásky.

Poselství světů
pohádky žertovných her
holubice toužebných hájů
smyčec hrající po dívčím těle.

Pluhy orající pole příběhů
zaoceánské lodě
plující oceány let.

Dvě kolébky
kolébající nový začátek.

Nemocnice

Bílý pokoj
postele nebeské povlečení
zářivá světla u stropu
věští návštěvu lékaře.

Do pokoje
tančí zástup lékařů
andělé poselství.

Pacient po pacientovi
pane Novák operace
jízda na operační sál
a loď snů odváží.



Život

Na statném koní je krása
sestra touhy
matka lásky

Úvozovou cestou
jede sluneční povoz
vozka slunce svítí do snů

Dobrý den životě!!!



Rošťácký déšť

Prší kaluže se opíjejí deštěm
boty stepují náladu rozmarného dne
děravé škrpály tuláků jdou světem
o almužnu si každý vandrák řekne.

Paní jsme tuláci našich myšlenek
hádáme se láskou ta se na nás zlobí
život skládáme z věcných písmenek
šibalství tvůj úsměv pěkně zdobí.

Prší léto si obulo lesní holínky
lesem jdeme do prastaré šenkovny
čepují nám naše hříšné vzpomínky
dáváme si je do slovní knihovny.

Odcházíme s dešťovou náladou
rošťácké kapky potrápit dovedou.



Vlak života

Otevírá se nádraží života
vlakvedoucí přítomnost
nasvítil kupé.

Přistoupil jsem
neznámé galaxie
otevírají tunel světla.

Mlžné světlo svědomí
volání andělského hlasu
neznámá melodie poznání.

Vlak života se rozjíždí
a svíce našeho času
svítí do budoucích let
Múzo řeky vzpominek.


Noční vlak

Noční vlak
odjíždí z Hlavního nádraží
v kupé odpočívají hvězdy.

První zastávka
nálevna u Konšela
druhá
měsíční čekárna
hvězdy vystupují
nebe poseté drahokamy.

Opozdilci jedou k ránu
souprava odváží stíny noci
nastoupilo štěně svítání
první dělníci do Kolbenky,

Noční vlak
odjel do slunečného depa
vozmistr vítr
dělá kontrolu vozů.

Dobré ráno
přítomnosti !!!


Večerní slivovice

Rychlík Praha Košice
odjíždí z Hlavního nádraží
jízdenky prosím
profesionální nálada
otevírá kupé.

Naproti mne voják důstojník
dobrý večer usmál se.

Kam jedete ptám se?
Do Košic jsem pilot
slova plynou slivovice se vypařuje.

Ostrava Poruba
haleká rozhlas
půlnoc popíjí Ostravar.
Poprad Tatry
svítání se stydí
slivovice bere daň.

Košice
vše dvojmo
slunce se chechtá

a kytara
hraje blues.