Doteky
Pavlína Kollárová
Doteky
Uložíš ji na klín
jemně pohladíš hřbet
uprostřed bílých stránek
prosákne pod kůží
po těle přejde mráz
slova
rezonují vesmírem
Někde u stolu
rozpije básníkova
slza
inkoust na novém verši

foto: Jan Kollár
Láska je dotek
Láska je dotek
z Druhé strany.
Láska je věnec času
námi nepoznaný.
Láska, milovat.
někdo říká:
- Jenom slova -
A někdo to ví.
Pro to poznání
chtěla bych se zrodit znova.
Být i trávou na stráni.
Petr Koudelka
Kapka vody
V každé kapce vody hledej moře.
Každá kapka je kouzelná.
Nebýt vody, tak nejsme ani my,
nejsou oblaka nad námi,
není vůbec nic.
Děkuji za každou kapku,
která se dotkne země.
Protože kdyby kapek nebylo,
žili bychom v krajině,
kde je pusto a nevlídno.

ilusrační foto: Petr Koudelka "Kapky"
Viola Jíchová
Dlaň dokořán
Jít světem?
To je to nejkrásnější.
Tam jde o fakt a ne sen,
nechej si zdát ten děj,
zkus milovat a pak bez pout v zemi žít.
Svět nabízí dlaň
otevřenou dokořán.
Svět touží znát
a hledět do oken,
v nichž láska vykvétá a roste dítě.
To jen ptáček vylétá
v máji s písní svou,
tak se směj
a měj srdce dokořán.
Za rozkvětu
Odlétá sníh, jaro se hlásí,
zpívají ptáci v korunách stromů.
Člověk z cest vrací se domů
a o životě sní.
Přijde vůně květu, vůně lásky,
na život čas.
Přijdou chvíle milování,
vždyť v Máji za rozkvětu
nikdo touze nezabrání.
Oslovení
Kraj překlenut je krásným rouchem,
Máj oslovil svým pohledem.
Barevností, krásou, třpytem,
majetností i odchodem.
Tajuplný je svět,
stejně, jako život,
do posledního listu chce ho psát.