Nové knihy a recenze

Ladislav Beran 

Důkazní nouze

Dajana Zápalková

V krámku života

Ladislav Beran

92. Policejní revír se hlásí

Od roku 1987, kdy mi vyšla v nakladatelství Růže v Českých Bfdějovicích prvotina Aukce, je to 70. vydaná kniha !!! (Ladislav Beran) 

Písecký autor, který se už delší dobu věnuje krimi příběhům písecké četnické pátračky, předkládá čtenářům nové příběhy legendární pátrací stanice, vedené na Policejním ředitelství v Praze jako tzv. 92. policejní revír. Nejasná smrt cifršpiona Alfréda Holubičky, Kriminální sen Filipa Vodičky, Poslední forbes Anděly Švábové, Podivný handl s galerkou, Zločin v zahradě s bílou pumpou či Tah králem, to je jen malý výběr povídek, v nichž kromě napětí i skvěle zobrazené atmosféry 30. let 20. století, nechybí ani humor a nadhled…

(zdroj:https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/92-policejni-revir-se-hlasi-803217141?utm_source=seznam&utm_medium=cpc&utm_campaign=7_APR-Novinky+(knihy )

Petr Koudelka

Jak šel život

Poezii jsem začal psát na vojně. Pátou básnickou sbírku Jak šel život jsem napsal už jako důchodce. Jsou v ní básničky, které jsou převážně mými vzpomínkami na léta minulá. Autor

 Knihu zakoupíte na : https://www.kniznieshop.cz/koudelka-petr-jak-sel-zivot

Jak vzniká báseň
Začátek bývá pokaždé stejný.
Čistý nepopsaný list,
básníkovo srdce a kousek samoty.
A z toho všeho se narodí báseň.
Někdy hned
a někdy to trvá i několik dní.
Mezi lidmi je tolik problémů,
ke kterým chce básník najít rým.
V básních spojka hraje prim.
Čím více spojek v básni je,
tím je báseň delší.
I toho básníkova srdce je tam víc.
Jediný problém je v tom,
jak báseň poslat do ulic.

Koncert

Někdo vykřikl do tmy

a ten výkřik se nesl ozvěnou

ještě dlouho potom.

Nebylo člověka,

který by to neslyšel.

Všechny ozvěny

násobené tou první

se rozlehly po koncertním sále.

Housle právě dozpívaly

smutné židovské melodie.

Lidé oslněni houslistou

zapomněli na potlesk.

Ale jenom na chvíli,

než se z té krásy zase vrátili

zpátky na zem. 

Kampa

Lampa rozsvítila tmu.

Je to ta jediná

z celé té dlouhé řady

na malostranském břehu,

která mě vrací

o dva tři kroky zpátky.

Nutí mě jít vzpomínkami

někam tam,

kde jsme my dva

sváděli bitvu s časem.

Já, abych chytil poslední vlak

a ty, abys přišla domů

ještě před svítáním.

Ta lampa nám

při našich schůzkách

tady na té lavičce

tu tmu rozsvěcovala.

I teď tam stále stojí

a osvětluje potemnělý park,

ve kterém sedím už jen já.

A ty jsi bůhví kde…

Lech Przeczek

Nezbedná slova

Nová knížka aforismů básníka, aforisty a překladatele Lecha Przeczka pod názvem "Nezbedná slova" (drobné aforismy k zamyšlení) právě spatřila světlo světa.

Nabízí jak ryze humorné aforismy, které mají za úkol čtenáře v prvé řadě rozesmát, tak také aforismy více "filozofické" vybízející čtenáře k hlubšímu zamyšlení.

Sbírka je tak osobitou reflexí života, který bývá někdy absurdní, ale vždy fascinující. Spojuje jemný humor s filozofií, lehkost s nadhledem a ironii. Je pozvánkou ke hře se slovy, k malým zastavením a pohledu na svět z nového, nečekaného úhlu. Nenabízí hotové odpovědi, ale spíše inspiruje k vlastnímu hledání a otázkám, které stojí za to si klást.

Knížka může být vhodná i jako drobný vánoční dárek.

Případní zájemci o koupi této sbírky aforismů, kontaktujte prosím autora na e-mail: LPrzeczek@seznam.cz.

Sila vlasov

Poviedky a básne pre deti a násťročných

Knižka prináša poviedky a básne, ktoré s citlivosťou a porozumením otvárajú svet detských radostí i starostí. V textoch nechýba humor, jemný smútok, obavy ani iskra fantázie, ktoré deťom pomáhajú lepšie rozumieť sebe aj svetu okolo nich. Je to čítanie plné pochopenia a ľahkosti, ktoré osloví nielen deti, ale aj dospelých.

Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

zdroj: https://www.perfekt.sk/kniha/sila-vlasov

19. ročník poviedok a básní pre deti a násťročných.

Aj táto zbierka poviedok a básní prináša tematicky pestrý výber tvorby autorov a autoriek, ktorí dokážu vnímať svet s citlivosťou, empatiou aj nadhľadom. Každý z textov je svojbytným svetom, v ktorom žijú zaujímavé postavy, prežívajúce realistické i fantastické osudy.
Autori v nich prostredníctvom písaného slova sprostredkúvajú svoje osobné skúsenosti, a zároveň aj skúsenosti čitateľov. V zbierke sú zastúpené rôzne žánre – od realistickej prózy cez fantastické príbehy a veršované rozprávky až po humorne-hravé básne. V mnohých textoch nechýba humor, napätie a ani jemné, nenásilné poučenie.

 zdroj: https://www.knihydaniela.cz/sila-vlasov

Marta Lehetová

Sila vlasov - Poviedky a básne pre deti a násťročných. Najlepšie poviedky a básne, ktoré vybrali detskí porotcovia so svojimi učiteľmi slovenského jazyka. Veľmi ma to potešilo.  (M.L.)

Báseň si můžete přečíst v rubrice  Tvorba pro děti a mládež

Ladislav Beran

Zločin v Edenu

Emilie Kozubíková

Hysterie historického domu

Milí čtenáři, na rozdíl od mých předchozích deseti knih Vám předkládám příběh méně filozofický, o to však více zábavný. Ačkoli jde o příhody fiktivní, podstatu jsem tu a tam čerpala ze skutečnosti, proto zde mezi postavami fiktivními figurují i postavy skutečné. Pokusila jsem se v nich zachytit život a myšlení obyvatel let osmdesátých. Tou dobou jsem nástin této knihy utvářela, ale také se záměrem jejího vyřazení do nynějška odkládala. A rozhodnutí jsem rekapitulovala, neboť nejen vážnou tématikou čtenáři živi jsou. Snad Vás jeho lehkonohá múza tedy nepobouří a vyvolá Vám v tvářích úsměv porozumění nad až dovoleneckým přiblížením se soukromí mých, vykreslených zde postav. Dovolte mi popřát Vám příjemné chvíle s touto mou poněkud rozvernější knihou o padesáti dvou kapitolách a tučném závěru. E. K.

prezentace knihy: foto Taťána Prokešová

Ľubomír Budinský

Vesmír v slabikách

"Vesmír v slabikách" je zbierkou, ktorá s ľahkosťou i vážnosťou krája bežné dni na drobné, jemne osolené veršom, humorom a občas aj smútkom. Striedajú sa tu básnei krátke prózy - milostné aj absurdné, detské aj filozofické, smišne i bolestivo presné. Každá kapitola je ako otvorené okno do iného sveta, a pritom zostávame stále doma - v kuchyni, na dvore, pri stoličke starého Silvestra alebo v očiách dieťaťa, ktoré netuší, že práve stlačilo "delete". V tejto knížke sa dá zabudnúť na čas, spoznať  známe veci inak a zasmiať sa tam, kde by iní mlčali.A možno i trošku zmúdrieť.

Tato zbierkaje autorovou prvotinou a je to výber z tých najlapších básní a poviedok

Taká laska

Láska je j uhol pohľadu,

čo na zub času nemá náladu

Zjaví sa náhle,

akoby vyšla z morskej peny,

a keď sa ztráca

opätje ako keď more pení

Ale ona už nemá ceny

Petr Koudelka

Cesty a křižovatky

Sbírka veršů Cesty a křižovatky, kterou jste právě otevřeli, je již čtvrtou, kterou básníkovi Petru Koudelkovi vydalo během posledních tří let nakladatelství Nová Forma. A že je její autor tvůrčí podstatou básník chrlič, jsou to sbírky tak bohaté, že by jejich obsah postačil nejméně na dvojnásobek. Koudelka začínal hned dvakrát. Poprvé v roce 1975. Tehdy mu trvalo pouhé čtyři roky, než se vypracoval mezi básníky, se kterými se počítá. Již v roce 1979 uvedl jeho verše Mirek Kovářík ve svém pořadu Zelené peří. Uváděl je pak pravidelně, ať už v divadle Rubín nebo později v Malostranské besedě. Písemně publikoval v osmdesátých letech v krajském deníku Svoboda. Během tohoto období se vymanil z cizích vlivů a nalezl osobitý styl, na který navázal po šestadvacetileté odmlce v roce 2017. Jeho verše můžeme nalézt v literárních sbornících, v Almanachu české poezie Vladimíra Stibora a ve sborníku Literáti na trati, na autorském webu Literárního klubu Petra Bezruče nebo v pořadu Anděl o lásce, o verších na You Tube. Od roku 2023 publikuje knižně v nakladatelství Nová Forma, kde jak bylo již zmíněno, postupně vydal tři sbírky. První z nich Co vždycky jenom zbývá (2023) je průřezem jeho snažení od samých počátků až po současnost. Druhé dvě, Páté přes deváté a Vzpomínky ze šuplíku (obě 2024), představují souhrn posledních pěti let. Na posouzení, zdali je jeho poslední sbírka Cesty a křižovatky dosavadním vrcholem, je ještě brzy. Mohu k tomu říci jen tolik, že při pročítání jejího nástřelu jsem několikrát vzpomněl na Andersena. Na neokázalý, laskavý, jako by samozřejmý sloh jeho příběhů protkaný pochopením pro lidské slabosti, kde Slunce, přes všechny rozpory světa, svítí pro všechny. K podobnému v poezii málo vídanému a od všeho zbytečného oproštěnému realisticky důvěrnému výrazu plného nadhledu a srdečnosti směřuje Koudelka téměř od samých počátků. Základním svárem jeho vývoje tak není způsob, ale míra vyjádření. Často se pohybuje na hranici mezi prózou a poezií. Větší část jeho tvorby přísluší k básním v próze. V případech, kdy obohacuje text o hlas vnějšího komentátora, připomene prozaický nátisk dokonce, jistě bezděčně, Františka Nepila. Domnívám se, že vývoj v tomto směru ještě není ukončen, že podíl čistých básní roste. Ale je tu také riziko, že společenství přátel poezie, zvyklé na tradiční prostředky, tak extrémní zjednodušení a s ním spojenou záměrnou naivitu neocení a bude požadovat jeho korekci. Buď jak buď, jsem přesvědčen, že Petr Koudelka dodal orchestru soudobé poezie neobehraný nástroj, jehož předností je, že znovu po delším čase vzbuzuje ve čtenáři dojem, že v líčení jej autor předběhl sotva o nepatrnou chvíli. Jak silně zahraje svůj part je věcí budoucnosti.

Jan Safián

Přátelství

Šel jsem za tebou ve větru,

který láme růže

a obrací odpadkové koše.

S kyticí pod bundou,

aby mi ji vichr neodnesl.

Mám to k tobě jenom pár kroků.

Kdybys bydlela dále,

asi bych nepřišel.

Už jsem v důchodovém věku

a mám to tady docela rád.

Pro nás by bylo nejlepší

se sestěhovat.

Ale to je zatím ve hvězdách.

To musí chtít oba dva

a ne jenom já.

A proto zůstáváme přáteli.

Bohumil Ždichynec

QR KÓD ZEMĚGAIE

Štěpánka Běla Houbková

Sousedé se nevraždí

Mladá učitelka mateřské školy Markéta se nečekaně stává součástí hned několika vyšetřování. Při nich se seznámí s vyšetřovatelem, pro kterého se stává neocenitelným zdrojem znalostí o obyvatelích rodné vsi. Kdo zavraždil děvčátko ze sousedství? Proč musel zemřít zhýčkaný syn místního podnikatele a vinaře? A jaký byl motiv vraždy Johanna, Rakušana, jehož otec získal během druhé světové války vzácné šperky?

Detektivky, krimi Literatura česká

Vydáno: 2025 , MOBA (Moravská bastei)
1. vydání originálu: 2025
Počet stran: 240
Jazyk vydání: český
Edice: Původní česká detektivka
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: pevná / vázaná
ISBN: 978-80-279-1785-3

https://www.kosmas.cz/knihy/549483/sousede-se-nevrazdi/

Anna Ursíni

Život v rytme valčíka

VALČÍKOVÝ SONET

Na krásnom modrom Dunaji sa vlní,

nadnáša sa melódia valčíka,

má v sebe vzdušnosť, ladnosť muzika,

dokáže radosťou srdiečka plniť.

Či hreje slnko, či chladí svit luny,

opantá rytmom rojka, básnika,

mladosti vášne vo mne odmyká,

o čom som snila, verím, že sa splní.

Je nádherné tancovať do vôle,

nedbajúc, že jari, letá sa minú,

že z vrcholu zostúpim raz dole,

na tóninu zatancujem si inú,

však naďalej priať budem si to len,

tak ako valčík, aby život plynul.

Viola Jíchová

Tisíc podob ticha

Ostrov květů

Ostrov květů Violy Jíchové

S Violou Jíchovou jsem se seznámil před rokem, přijela za mnou ještě s přítelem do Liberce do Staminy, kde vystupovali místní básníci, dala mi knížku Tisíc podob ticha.

Její první knihou byla v roce 2009 sbírka Veselé slzy, která byla nominována na Cenu Jiřího Ortena. Přistěhovala se do Turnova a chtěla vstoupit do rozpadlého KALu. Viole jsem řekl, až znovu vydá sbírku, ať se u básníků LAKu, nového Libereckého autorského kruhu, Martina Trdly a Julka Benka, zastaví, ale neuvědomil jsem si, že jde v jejich tvorbě o zásadní rozpor. Zatímco autoři z Jablonce a Liberce jsou rebelové, hledí na bortící se svět, hledají jeho pukliny a jdou proti establishmentu, Viola Jíchová jde opačným směrem, vidí svět kolem sebe jako šťastný, ideální místo je pro ni domov, s pohnutím vzpomíná na své rodiče, kteří jí bytí zajišťovali, a vidí venkovní svět ozářený sluncem. V knížce Tisíc podob ticha, v básni Notes dětství píše: "… A ti všichni, co se smáli s námi, usmívají se dál, ať žijí, či zemřeli, vždyť všechno je ve všech…Tak proč ho nehledat?"

A tak jsem recenzi napsal sám. Co Viola Jíchová časem zjistila?

V nové sbírce Ostrovy květů v básni Vyrovnání jsou řádky: "Nacházím v něm labyrint-jeho ráj-čas srdce- svět slunečních čar," nebo ve verších Začátky a konce píše: "Oddáni cestou jdeme v radosti, smutku i bolu, od začátku do jeho konce," a v Pavoučích sítích je zjištění: "V tom pavoučím čase a životě země, osud se mi zjeví-promluví přes mříže, já odpovím krví, a ten doušek, co je mi dán, je věčnost života."

V Oslavě říká: "Jdi tou cestou do všech zahrad-do světel, stínů, ledu, slunce- kde ticho krve o životě vypráví-nekonečný příběh začátku a konce-v němž slavnostně se třpytí svět."

Autorka je fascinována některými slovy, jejich význam rozšiřuje, například slovo krása: "Tam uvnitř skutečně doma-kde-krása dosahá dna- a dotýká se žil,"

nebo v úvahách o smrti: "Je láska vážná- jako moje smrt-příběh-kterým jsem i já stačím psát, než pero umlkne-a řádky ztratí hlas- , než před knihou zavřenou mi smrt zavře oči."

Co autorce zůstalo? Životní optimismus: "Kraj překlenut je krásným rouchem." Co Viola Jíchová objevila? "Když zastavíme se na cestě-zříme čas."

Emotivní kontemplativní poezie je ovlivněna přírodou, ukazuje na hudební cítění autorky, pod povrchem to vře.

Kniha Ostrov květů obsahuje necelou stovku básní, většina z nich se vejde na jednu stranu. Vydalo ji nakladatelství Talent Pro art. Slavnostní křest bude v Turnově za účasti LAKu, termín se upřesňuje.

Otto Hejnic

Ladislav Beran

Kdo zná motiv, najde vraha

Žofie Zejdová

O andílku Antonínovi 

Žofie Zejdová, členka Literárního klubu Petra Bezruče, vydává nové vánoční leporelo O andílku Antonínovi, které pokřtí na Andventním jarmarku v Šenově na Horakůvce 26. listopadu 2024.

O trampotách malého andílka Antonína, aneb kterak i nebe s peklem se mohou domluvit, pokud chtějí. Knihu půvabně ilustroval František Procházka a děti si načtením QR kódu mohou poslechnout originální písničku v podání Ivo Kročka a Jaromíra Dobiáše.

Simona Slavíková

Lašská čítanka

I. díl: Lašsko v básních, písních, příbězích a vzpomínkách

II. díl: Lašin – fajne mjesto Lašska!

Radana Šatánková a kol., 2024 ©

© Krasomil, z.s.

Ilustrace © Jana Studničková

Obraz lašského krále © Jan Satina / Foto © Libor Pastorek

Pod vrcholem Lysé hory © Jan Satina / Foto Jiří V. Sachr

Grafická úprava ©Jiří Pešaut a Petr Novák

ISBN 978-80-909340-0-9

ukázka z knihy 

Křest Lašské čítanky –

a literáti byli u toho! Tuto nevšední událost si nemohli přece nechat ujít! Poslední říjnový den roku 2024 se Modrý salónek místecké knihovny stal místem, kam si autorka tohoto díla, Radana Šatánková s kolektivem, pozvala své známé, přátelé, ale i přispívatele básní i prózy, které jsou v Lašské čítance uvedeny. Také někteří členové přispěli svými dílky a jsou tomu rádi, že dostali tuto příležitost. Na tomto večeru samozřejmě nemohl chybět lašský král Zdeňa Viluš I. se svou družinou, aby podpořil toto setkání nejen slovem, ale i písněmi, aby se stal s dalšími hosty kmotrem právě vydané knihy.

"Jsem ráda, že se podařila vydat Lašská čítanka. Rodila se sice těžce, ale máme ji tady, abychom si my Laši, a nejen my, mohli připomenout, kde se Lašsko nachází, jak se mluví "po našimu", jaké zajímavé a učené předky jsme měli, co nám ve svých dílech zanechali. A teď je jen na nás všech, abychom ta moudra dále rozvíjeli. Některým se to opravdu daří, což můžete posoudit otevřením Lašské čítanky a podrobně ji prostudovat. Tak do toho…," předeslala ve své úvodní řeči Radana Šatánková. A pak už se roztočil kolotoč přednesu básní a prózy prokládané zpěvem a na závěr křtem Lašské čítanky. A ještě jedna neobvyklá záležitost, ale tak už to "na Lašsku chodi" – křest receptu na "lašský salát"! Vždyť si ho zasloužíme, je chutný, vynikající, je náš! Svým salátem se nemusí prsit jen Valaši! Recept na něj najdete právě v Lašské čítance.

Že právě Vás zaujala psaní o tomto neobvyklém knižním počinu? Je třeba si jej zakoupit, aby se stal ozdobou Vaší domácí knihovničky!

Dajana Zápalková

Fota: Taťána Prokešová a archiv LKPB

Petr Koudelka

Vzpomínky ze šuplíku

Země pohádek

Dostat se do země Pohádek,

chtěl bych tam být králem.

To je ten nejvyšší,

kterému se každý klaní

a bezmezně jej poslouchá.

V žebříčku pomazaných hlav

bych byl až v nejvyšším patře.

To kvůli mému pohodlí,

protože jako pomazaná hlava,

bych byl oproštěn od mnoha starostí.

Ty mohou králi být ukradené!

Bydlel bych totiž na hradě,

nemusel bych chodit do práce

a jídla bych měl, co hrdlo ráčí.

To by bylo vše,

co jsem si vždycky přál.

Zatím jsem se ale

do země Pohádek nedostal,

ani jako král, ani jako poddaný.

Rouhal jsem se.

Chtěl jsem bohatství a moc…

A teď tady stojím u nebeské brány

a čekám, jestli mi svatý Petr otevře.

Naše hvězda

Tahle hvězda nad námi,

co nás za jasných nocí provází,

je naším průvodcem ve tmě.

Pokaždé při večerní procházce

ji hledáme na obloze.

Je dobré vědět, že tam nahoře,

máme někoho, kdo nás hlídá.

A kdo by se, v případě nějakého maléru,

za nás přimluvil.

Ona se taková přímluva může hodit.

Zvláště tehdy,

když se za vás přimlouvá hvězda!

Život je zázrak

Život je zázrak.

Daly nám ho do kolébky

dobré sudičky,

abychom ho prožili

tak, jak se má.

V pohodě a ve zdraví.

Všechno tady kolem nás

nám pomáhá,

aby tím zázrakem byl.

Když se někdy nedaří,

je to jenom na chvíli,

v celé té dlouhé řadě dní,

které jsou teprve před námi.

Dokud žijeme,

zázrak života je tady s námi.

Ladislav Beran 

Doteky zločinů

Dobře upletená oprátka

Černá smrt

zdroj: https://obecspisovatelu.blogspot.com/2024/06/nova-kniha-ladislava-berana.html

Bohumil Ždichynec

Stradivárky z vinylu

Přežijeme osud?

Stradivárky z vinylu. Přežijeme osud? Vázaná, s ilustracemi malířky Claudi Ondok, 1. vydání, Praha 2024, 107 s. (ISBN 978-80-87200-19-3)

Anotace

Život tryská za životem počátkem i koncem, každý kolaps je o naději. Loterie genů v pozemském osudí přebývá v symbióze vědy a umění, na vlásku víry v pravdu visí dějiny. Rukou houslisty mraky se rozpouští, noty objaly svět líbeznou melodií. Smyčce hrají samy, tóny živými těly. Změní sen lásky v akord věčnosti? Po přečtení celé knihy čtenář může sám v sobě nalézt odpověď. Literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. o knize napsal: "Ve Stradivárkách z vinylu zkušený literát umně rozvíjí a především rozmyslně zvažuje celou řadu motivů a situací, s nimiž se soustavně, nejméně posledních sedmero let, setkáváme v jeho tvůrčím úsilí a jež můžeme pokládat za bytostný duchovní znak jeho filosofie básnického slova a uměleckého poselství. Zjevně zde ústy básníkovými k tápající civilizaci monologicky i dialogicky promlouvá novodobý vědec, lékař, znalec lidských duší. V souzvuku a v souladu s tím je koneckonců vskutku přesvědčivě k uvěření, že dokonce i titulní stradivárky z vinylu byly, jsou a budou napořád a nadále čarovnými stradivárkami."

DVĚ UKÁZKY:

Ptačí stíny

K podvečeru modř nebe

pokryla krvavá červeň.

Na zvíkovskou skálu proti jezeru

vyšla z borového háje laň,

zpozorovala mraky plápolající

nad hradní věží Markomanka.

Viděla v nich dýky a krev

storukých Hekatoncheirů?

Temný výstřel z palné zbraně,

dlouze se táhl v ozvěně

nekončící vteřiny večera,

srna v tanatóze zkameněla.

V návalu melancholie

modročernou hladinu jezera

zaplavily bílé stíny labutí.

Jeden den je tisíc roků a tisíc roků

je jeden den v Delfách

"Kdyby přede mnou stál imaginární žebřík

a nevěděl bych kolik příček do nebe

mi zbývá, stačil bych překročit svůj stín?"

zeptal ses Pýthie.

Cestou z Parnasu se ozvalo "ú, ú, sýc"

a monotónně znějící slabiky stejné

hlasitosti "pu, pu, pu".

"To je vzácná, nejmenší sova,

máš mimořádnou intuici,

poznáváš svět silněji, jinak a jinými

smysly, než kdybys byl jen vidoucí,"

prorokovala básníkovi kněžka.

"Cítím tělo, vjemy a emoce

jako cizí, nevlastní a vzdálené.

Vnímám současně dva světy:

minulý, jenž splývá s tím,

co se právě děje a budoucí,

neznámý, rozmlouvající se stvořitelem."

"Chyť si mou ozvěnu,

cestování časem ti osvětlí vášeň i sten,

blud i zář znovu nalezených slov."

Ladislav Beran

Odložená spravedlnost

 Emilie Kozubíkové

Žehnánky

Že neznáte slovo žehnánky? Nic divného, je to slovo vytvořené autorkou sbírky básní Emilií Kozubíkovou a sama k tomu říká:

"Prožívám období, které lze nazvat věkem požehnaným a odtud tedy název mé knihy. Básně mi byly Boží múzou našeptávány a jako v předchozích mých poeticky laděných sbírkách – Archaismy srdce dřív tak mladého, Hravost dění a Rozvernosti chvil posvěcených – také Žehnánky nesou v sobě obraz doby i s pečetí mých osobitých pocitů," vyznává se autorka.

Čtyřicet čtyři básní psaných volným veršem nabízí čtenáři zamyšlení se nad vším, co nás obklopuje – nad bankomatem, rosou, chalupami, člověkem a jeho konáním, ale také zde mj. rozvíjí témata bezdomovectví, nostalgie, sebelitování, skepse a končí básní: Že proti věku není léku - … vstal z mrtvých kdosi, kdo nepřestal mít rád a srdce zkroušená přijímá bez výhrad…

Pokud jste zvědaví na básně, které jsou vzdáleny obvyklému uhlazenému rýmu, pak si knihu je možné zakoupit v internetovém knihkupectví – www.kniznieshop.cz.

Vyšla v nakladatelství Nová Forma a je přikrášlena ilustracemi Jana Mazurka.

Autorka přeje příjemné počtení.

Za Literární klub Petra Bezruče Frýdek-Místek, jehož je autorka členkou,Dajana Zápalková

Křišťály rosy

Zajetím rukojeti tvého kola

se moje roky rozutekly

a hlava má se dávno bělá,

tehdejší vánky nezešedly,

nesou tu dvacku tam a sem

již měl náš film být uhrazen

vezoucí LÁSKU v kočáře.

Sevřením chlapecké paže

táž kola hvězdná Boží moci

zářností určuji sny ráje,

zotevíraje GENIUS LOCI

milujícím.

2023

Kateřina ANIMA Dušková

ANIMA VE VÍRU ŽIVOTA

OTEVÍRÁNÍ DUŠE

Na Freudově pohovce

Otevírám svou tvůrčí duši

Hovořím o pocitech a přáních

Otevírám své vědomí i nevědomí

Kolik informací ukrývá se mezi slovy

Jsem oslavou lásky svých rodičů a přírody

Jsem produktem kultury a dnešní doby

Jsem lidskou bytostí co lásku plodí

Dobro mám v srdci i v dlaních

Tvořím díla co duši rozezvučí

Oči upřené k obloze

Viola Jíchová

Tisíc podob ticha 

Medailonek autorky: Viola Jíchová, se narodila 12.3.1982 v Hořovicích. Studovala střední zdravotní školu v Berouně a poté absolvovala kurzy fyzioterapie a masáží. Tuto kvalifikaci uplatňuje v práci pro firmu TECUM Praha. Její tvorbu ovlivnilo polytrauma v dětství, kdy si prošla téměř klinickou smrtí a už v ranném dětství vznikaly její první verše. Její knižní prvotinou byla v roce 2009 sbírka básní Veselé slzy, která byla nominovaná na Cenu Jiřího Ortena. Je autorkou zatím šesti básnických sbírek. Má několik ocenění z literárních soutěží a její básně vycházejí v různých almanaších a antologiích. Tvorba vzniká na základě lásky k životu a lidem. Přírodu ve svých knihách autorka vnímá, jako knihu, kterou opravdu stojí za to číst. Významným podnětem pro básnickou tvorbu však byla také hudba. Věnuje se hře na kytaru a dvacet let byla členkou country kapely. Také píše své texty k českým i světoznámým melodiím a věnuje se vlastní písňové tvorbě v pop, country a trampském stylu. Některé texty sama zhudebňuje. 

Věra Kopecká v Broumově ji vydala je autorkou ilustrací a titulky

 https://www.facebook.com/reel/1041268990378712

Ostrov

Na vzdáleném ostrově

si připravím barvy,

s vědomím vesmíru

zachytím tajuplný svět,

všechny podoby Země.

Vzadu zřím labyrint

a nacházím svou zem.

Věnování

Vnímám příležitost

vychutnat život.

Jeho překážky a přesvědčení.

Nezarůstají sny do pavučin,

odkrývají smysl,

jak je to vzácné věnování životu,

když upotřebit jej smím

k vytvoření něčeho,

co bude žít déle než já.

Tisíc podob ticha

Tisíc podob ticha

a jeho slavností

denně chodí kolem.

Vždyť jsme tu jen na chvíli,

abychom po cestách

rozlili čaj,

slyšeli šepot

a poslání žití

naplnili.

Ladislav Beran 

Zločin přijde po půlnoci

https://obecspisovatelu.blogspot.com/2023/09/ladislav-beran-zlocin-prijde-po-pulnoci.html