Ty a já

Tři malá slůvka s obrovským nábojem mají tolik toho říci. Nechte je promluvit ve Vaší tvorbě, ráda vložím.

do rubriky přispěli: Marta Lehetová,  Dajana Zápalková, Svatoslav Butora, Viola Jíchová, Petr Koudelka, 

Lesana Královičová

Marta Lehetová

brat

ďakujem ti brat môj
za malý kúsok detstva
pripomínajúci kto som
ďakujem ti
že si tu stále pre mňa
že si mojou oporou

našla som v tebe milujúce srdce
a v tvojich rukách silu
na všetko čo sme spolu prežili
mám spomienku milú

si najväčší dar od Boha
ďakujem rodičom že mi ťa dali
si pravý brat s obrovským srdcom
ktorého si prenesmierne vážim

si mojím superhrdinom
vždy stojíš za mojím chrbtom
či prežívam dobré alebo ťažké chvíle
môj život robíš nádherným
neustále ma povzbudzuješ

mám ti toho toľko povedať
no nestačia mi slová
verím
že naďalej naša súrodenecká láska
bude stála a pravá

Dajana Zápalková

Nechci kávu

... piji jen zelený čaj
nebo macchiato
- podivil ses
Když ty espresso miluješ
Postavila jsem
před tebe "malé kafe"
a k tomu sušenku přidala
sváteční pohoda
a uvolnění
i ve všední den
mohou být ...
... jak se na to těším ...

Velký vůz

Svatoslav Butora

NEDĚLNÍ SOUZNĚNÍ

Jsem vánek ve Tvých vlasech
Jsem všude kolem
Jsem vlnka ve vlnách
Jsem Tvá bolest i smích
Jsem Kdo Jsem
Jsem Láska
Jsem Tvůj První hřích
Když Jsem
Ptáci létají
Lehce jak obláčky
Rodí se písně a tóny
Spolu zní sny a zvony
Jsem Kdo Jsem
V Tobě v Tvých rukách Jsem
Tvůj les a louky Jsem
Tvé touhy a moře Jsem
Všechno v Tvém srdci Jsem
SOUZNĚNÍ SE ŽIVOTEM
V Tobě a s Tebou JSEM

... z kuchyně voní koláček...

Viola Jíchová

Mlčení, úsměv, oči a láska

Láska je plamenem v srdci, je ohněm i vodou živou,
je obrazem dobrého života, bez kterého láska nerozkvétá,
je žárem viděným v slunci, je vždycky štěstím lidí dvou.
Hoří jako oheň,
však i pláče, přesto jásá,
hovoří o naslouchání, jindy promluví i o mlčení,
znamená radost a vášeň,
miluje, ctí, je to krása.
Mlčí-li rty, mluví oči,
mnohdy řeknou víc než slova,
stejně, jako němé rty.
Usměvavé rety mluví,
když láska se vlídně chová
a oči září štěstím.
Komu v lásce rety umlkají, mnohé z očí se oči dovídají,
tak rozumí si ti praví, co k sobě patří se vším.
Tělem, duchem, srdcem, ochotni udělat vše jeden pro druhého.

Jeho oči

Oči v lásce mluví dobře, řeknou, kdo má rád,
ptám se slunce, zdali snad
nezapomněl na mne a zná mých očí modrých lesk,
zná nyní i můj smutný stesk,
je smutno, je teskně.
S ním se život změnil, odešel a já mám žal,
jak teď půjde život dál?
Lesk očí modravých sám dlouho nepoznal,
měl vždy, co jiné by nedal.
Ze rtů zmizel smích a jeho sen o růžích se mi zdá.
Jednou se vrátí, vím,
dá více sil a šťastně žít.
Jednou zamával šátkem a dal sbohem,
odešel do války, odešel se bít,
musel zabíjet, život lidem brát,
dnes se ptám, zdali snad
nezapomněl na mne.
Čtu psaní domů a vzpomínám: "Milá ženo a děti, s bolestnou vzpomínkou posílám vám svoji podobenku. Mnohý jest doma, ale u nás nedostane nikdo ani hodinu volna. Dnes večer prý, jdeme ještě pryč. Sbohem."
Tuším, to tuším, že jedenkrát přijdu mu otevřít,

že znovu přijde s kyticí růží domů
a víc nebude pole válečného
ale očí jeho.

Jak krásně je na světě

Krásný je to pocit, když je člověk mlád,
když pro někoho žije a má ho rád.
A stejně tak, jak on lásku svoji dává,
i pro něj je láska odplatou,
kterou každé srdce v sobě uchovává
a vždy druhému je oporou.
Krásně je na světě, když je pro koho žít,
krásný je ten život, je hezké s někým jít.
Někdy cestou schůdnou, jindy i trnitou,
životem půjdeme vždy spolu,
vonné listy naší lásky již neuvadnou,
věrni jsme si v smutku i bolu.

Petr Koudelka

****

Vídávám tě pokaždé když sednu k počítači

ať už je to ve dne nebo v noci pokaždé jsi tam

za ty roky co tě znám jsi pořád stejná

vůbec jsi se nezměnila

to jenom já už trochu blbnu

občas něco zapomenu někam nedojdu nebo něco rozbiji

ale když se mi podaří napsat báseň která se někomu líbí

hned pookřeji a rázem jsem na tom lépe se svým sebevědomím

stáří takové už bývá že pochvala těší dvojnásob

a tak díky Tobě vím že psát verše a s nimi stárnout je pro mě to nejlepší

Lesana Královičová

***

Sniva m o niecom co pride,
o niecom co nepride
som duch, vazka, lucny konik
ponorim sa do kvetov,
do snov, akym si ani nebol a
odlietam prec, do vecnych vzdialenosti,
kde ma nikdy nenajdes

***

Som kto som
nikym nepozvana,
nicim nesputana
ako volny vtak
ktoreho nepresiel vlak a stale je
na svete
tesiac sa z neho